Sovětskému osvobození Brna bránili Hitlerjugend a z donucení i Češi. Boje komplikovaly i povodně

Před 75 lety se Rudé armádě podařilo dobýt Brno, které v té době představovalo jednu z největších překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování Československa. Město s velkou německou menšinou bylo už od zimy opevňováno. Vojáci 2. ukrajinského frontu moravskou metropoli dobyli necelé tři týdny poté, co padesát kilometrů jihovýchodně od Brna u Lanžhota poprvé překročili hraniční řeku Moravu.

Osvobození Brna bylo pokračováním Bratislavsko-brněnské operace, která začala už na začátku dubna, kdy 2. ukrajinský front pod vedením maršála Rodiona Malinovského překonal řeku Hron. Bratislavu osvobodila Rudá armáda po dvoudenních bojích 4. dubna 1945.

Po dobytí Bratislavy se sovětské jednotky stočily na severozápad k Brnu. Vojákům ztěžovaly postup povodně v jihomoravských lužních lesích, které byly pod vodou kvůli jarnímu tání sněhu, v cestě stála Rudé armádě i rozvodněná Morava a Dyje.  

Sovětské vojáky a rumunské jednotky, které bojovaly po jejich boku, překvapila i dobře připravená německá obrana. Také s pomocí nuceně nasazených českých mužů vybudovali němečtí ženisté protitankové okopy, zátarasy a opevnění. Němci využili také některé pevnosti, které před válkou postavilo Československo.

Obrana města vydržela jeden den

Osvobození Brna začalo ráno 23. dubna 1945. V té době byli nejbližší sovětští vojáci zhruba deset kilometrů od města, těsně k Brnu se přiblížili následující den, a to i přes silný německý odpor.

Následující den Sověti pronikli až k hlavnímu nádraží na okraji centra. Konečný útok zahájila Rudá armáda 26. dubna v osm hodin ráno a na sklonku dne už bylo Brno až na drobné výjimky osvobozeno.   

Chování sovětských vojáků však nebylo podle některých pamětníků jenom pozitivní. „Všude v okolí se znásilňovalo. Naši muži proto vyklidili v jednom domě v pátém patře byt a drželi tam hlídky,“ uvádí v Paměti národa Daruše Burdová. Zároveň ale uvedla, že řada sovětských důstojníků se snažila řádění některých svých mužů zabránit.

Zničena byla asi polovina domů

Brno se stalo i terčem bombardování, které začalo mnohem dřív, než do města dorazila Rudá armáda. „Už 8. dubna se uskutečnil první sovětský nálet, následoval 12. dubna další a pak vlastně každou noc až do toho 26. dubna,“ uvedl vedoucí historického oddělení Moravského zemského muzea Jan Břečka. Od 24. dubna se přidalo také sovětské dělostřelectvo.

Už zhruba o půl roku dříve ale město poškodily také nálety Američanů. Odhaduje se, že skoro polovina zástavby byla poškozena.

„Škody byly obrovské, přestože se nedaly srovnat třeba s Vídní nebo Budapeští. Ale dodneška se dají najít proluky mezi domy. Těžce zasažena byla například ulice Veselá nebo Údolní, kde byla před válkou souvislá řada domů. V porovnání s dobovými fotografiemi jsou ta místa nyní k nepoznání,“ popsal dopady bojů Břečka.

Do obrany města při bojích s Rudou armádou zasáhli i členové nacistické mládežnické organizace Hitlerjugend. „Ti pancéřovými pěstmi zničili Sovětům v centru nějaké tanky a samohybná děla,“ řekl Břečka.

Bomby nikdo nepočítal

Nejintenzivnější boje se vedly například v Medlánkách, Bystrci, Soběšicích nebo Řečkovicích. Rizikem byla pro Sověty Brněnská přehrada, do její hráze totiž Němci umístili protitankové miny, které chtěli odpálit po přiblížení sovětských tanků. Rudoarmějci však včas dostali varování a miny odpáleny nebyly.

Tvrdý boj o město se dotkl i civilního obyvatelstva. Lidé před válkou utekli na venkov. Ti, kdo zůstali, se museli schovávat například ve sklepích či v krytech. Kolik leteckých pum na Brno dopadlo, se přesně neví. „Už nikdo nic nepočítal. Navíc šlo už těžko odlišit, co byl výbuch letecké bomby a co kaťuše nebo dělostřelectva,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Boje kolem Brna pokračovaly i po dobytí města, Bratislavsko-brněnská operace skončila až 4. května dobytím jihozápadní Moravy. Padlo přes sedm tisíc sovětských a zhruba stejný počet rumunských vojáků. Obdobné ztráty měl i wehrmacht a jednotky SS. Do zajetí padly desetitisíce německých vojáků.

Konec německé menšiny v Brně

Do bojů na jižní Moravě zasáhlo přes půl milionu mužů – 2. ukrajinský front nasadil do akce 360 tisíc vojáků, proti kterým stálo zhruba čtvrt milionu Němců. Obě bojující strany navíc během skoro měsíčního válčení poslaly do boje další posily.

Osvobození Brna znamenalo i konec tamní německé menšiny. Před válkou se k německé národnosti hlásilo více než 40 tisíc lidí, což byla asi třetina obyvatel. Dva měsíce před postupimskou konferencí, 29. května 1945, schválil Zemský národní výbor vyhlášku, podle které bylo do Rakouska vysídleno přes 20 tisíc brněnských Němců. Další tisíce pak musely odejít v roce 1946, už podle závěrů postupimské konference. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 5 hhodinami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 10 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 11 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 16 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
13. 1. 2026
Načítání...