Hitlerjugend

Při jednom z největších protižidovských pogromů – takzvané křišťálové noci – z 9. na 10. listopadu 1938 (a na některých místech i v následujících dnech) bylo v Německu zničeno přibližně dvanáct set synagog, z toho asi pětatřicet v Sudetech, které muselo Československo postoupit po mnichovské dohodě. Dotklo se to i synagogy v Žatci, která se teprve loni dočkala obnovy, nebo v Liberci, na jejímž místě dnes stojí nová modlitebna. Mnoho synagog však zaniklo nebo chátrá.

Válečné hry, vojenské pochody s vlajkami i nacistické pozdravy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak vypadalo dětství některých německých dětí, které část války strávily v Československu. V rámci nacistického programu vysílání dětí na venkov (Kinderlandverschickung, KLV) se mladí Němci dostali do tehdy relativně bezpečného protektorátu, kde je měli pečlivě vybraní vychovatelé přetvořit v říšského člověka budoucnosti. Původní myšlenka na odsun dětí z bombardovaných německých měst do bezpečí tak v sobě skrývala spíše snahu vychovat si budoucí věrné vojáky Wehrmachtu. Někteří z nich na pobyt na českém území mají hezké vzpomínky, jiní zmiňují, že v táborech panoval náročný vojenský dril, cenzura, nemožnost pohybu a drsní vychovatelé.

Bitva o Berlín, která se odehrála před 80 lety, byla posledním velkým soubojem Sovětského svazu a Hitlerovy třetí říše v Evropě. Dobytí hlavního města nacistické říše bylo pro Sověty otázkou prestiže, stejně jako skutečnost, že se poté ocitla většina střední Evropy a celá východní ve sféře vlivu jejich režimu.

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) sáhlo po adaptaci románu spojeného s Ostravou. Spisovatel Ota Filip v autobiografickém Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy použil ostravský region jako hřiště, přes které se přehnala druhá světová válka i komunistický puč. Fotbal v nich hraje důležitou roli. NDM hru uvádí s podtitulem Fotbalový driblink napříč dějinami dvacátého století. Lojzka hraje Robert Finta.

Letos na jaře odvysílala Česká televize dvoudílný film Anatomie zrady o nejznámějším českém kolaborantovi Emanuelu Moravcovi. Autoři série se zabývali i osudy tří Moravcových synů v době války. Jeden z nich, talentovaný malíř Jurij Moravec, se vůči svému otci ostře vymezoval, přesto byl v čase poválečné odplaty odsouzen. O jeho osudu po propuštění z vězení a po emigraci do Německa se dlouho nic nevědělo. Co Jurij Moravec na Západě dělal a jaká byla jeho umělecká kariéra, zjišťoval Reportér ČT David Vondráček.

Jeden z největších poválečných masakrů německy mluvících obyvatel se odehrál před 75 lety v Postoloprtech na Lounsku. Město k výročí žádnou akci nepřipravuje. Na oběti vzpomněli zástupci radnice už při květnovém pietním aktu na hřbitově, kde je od roku 2010 pamětní deska. Podle historika Michala Pehra se pro objasnění události udělalo nejvíc v posledních dvaceti letech.

Před 75 lety se Rudé armádě podařilo dobýt Brno, které v té době představovalo jednu z největších překážek v postupu sovětských jednotek při osvobozování Československa. Město s velkou německou menšinou bylo už od zimy opevňováno. Vojáci 2. ukrajinského frontu moravskou metropoli dobyli necelé tři týdny poté, co padesát kilometrů jihovýchodně od Brna u Lanžhota poprvé překročili hraniční řeku Moravu.

Svérázný novozélandský tvůrce Taika Waititi, v němž studio Marvel našlo režiséra, který vdechl nový život postavě komiksového Thora, se svým dalším filmem vrátil k menším projektům. A podle první upoutávky svou bizarní náturou přesně zapadá do Waititiho repertoáru. Ve filmu označovaném jako satira proti nenávisti se totiž vtělil do role Adolfa Hitlera.