Moravské zemské muzeum nechalo zrestaurovat velkou tapiserii Hostina bohů, kterou uchovávalo v depozitáři. Díky péči odborníků z Moravské gobelínové manufaktury bude okrasou expozice klávesových hudebních nástrojů ve Starém zámku v Jevišovicích na Znojemsku.
Tapiserie Hostina bohů má rozměr 5,3 krát 3,5 metru. Autorem je neznámý tvůrce z okruhu Jodoca de Vos (1661 až 1734). Dílo zachycuje hostinu antických bohů a muzicírujícího Apollona v doprovodu múz v krajině. Výjev je rámovaný tkaným zlatavým lemem z listového ornamentu s pravidelně rozmístěnými trsy barevných květů.
Tapiserie je kulturní památkou. Podle archivních pramenů náležela do souboru ze zámku v Horažďovicích. Do Moravského zemského muzea se dostala za minulého vedení instituce, dlouho však ležela v depozitáři. Nyní si ji může prohlédnout veřejnost. „Doplní elegantní charakter jak sálu, tak více než čtyř desítek nástrojů od nejstarších varhan až po klavíry 20. století,“ uvedla vedoucí výstavního oddělení muzea Radmila Jarešová.
Díry byly po celém obvodu, barvy zůstaly
Tapiserii se čtvrt roku věnovali restaurátoři z manufaktury ve Valašském Meziříčí. Nejzávažnější poškození představovaly díry po celém obvodu. Vznikly pravděpodobně nešetrným sejmutím tapiserie, zavěšené v minulosti zřejmě na podkladové liště.
Hostina bohů je podle odborníků unikátní svým zpracováním. Tkanina má vysokou hustotu. „To umožnilo tvůrcům neuvěřitelně detailní práci. Takže i když jsou na výjevu zachyceny postavy s poměrně malými tvářemi, jejich výrazy jsou psychologicky propracované,“ popsal restaurátor Jan Timotej Strýček. Výjimečná je Hostina bohů také tím, že se udržela barevnost, a to i zelené a žluté tóny, které obvykle mizí nejdřív.
Ve Starém zámku v Jevišovicích lidé najdou také výstavu Umění skalních maleb a jednu z největších soukromých archeologických sbírek u nás. Vznikala v letech 1929 až 1939 badatelskou činností Františka Vildomce, který působil jako řídící učitel v nedalekém Boskovštejně.
Původně gotický hrad ve skalnatém meandru Jevišovky, přestavěný na renesanční a pak raně barokní zámek. Původní gotický hrad vlastnili páni z Kunštátu. Zřejmě nejvýznamnějším majitelem zámku byl slavný obránce Brna před Švédy Jan Ludvík Raduit de Souches, který roku 1649 zámek koupil od císaře Ferdinanda III., záhy vystavěl kapli sv. Ludvíka a upravil zámek do raně barokní podoby. V roce 1945 byl na základě Benešových dekretů zámek s velkostatkem zkonfiskován. Od roku 1973 ho spravuje Moravské zemské muzeum, které tam má expozice a depozitáře. V posledních letech prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí.
