Na Uherskohradišťsku dodnes žijí potomci lidu z Velké Moravy. Prokázala to analýza DNA

Lidé na Uherskohradišťsku dodnes nosí geny z doby Velké Moravy. Vyplývá to z unikátního antropologicko-genetického výzkumu, při kterém odborníci před nedávnem odebírali dobrovolníkům sliny pro porovnání DNA. Výzkum organizovalo Moravské zemské muzeum, konkrétně jeho Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti.

Archeologové porovnávali genetickou informaci, tedy DNA, 340 dnes žijících lidí a 75 vzorků získaných z kosterních pozůstatků ze středověkého pohřebiště v Uherském Hradišti – Sadech. Zjistili, že osmnáct respondentů je téměř jistě potomky lidí z doby Velké Moravy, případně z následujícího období. „Máme bezpečně doloženo, že mezi námi žijí lidé, jejichž předci byli pohřbeni na Sadské výšině od 9. do 13. století,“ řekl vedoucí Centra slovanské archeologie Luděk Galuška.

Výzkumu se účastnili muži i ženy z vybraných měst a obcí Uherskohradišťska a okolí. Šlo mimo jiné o nositele příjmení, o němž se v obcích traduje, že svým původem sahá hluboko do minulosti. Podle generálního ředitele Moravského zemského muzea Jiřího Mitáčka se odborníci při výzkumu obraceli na lidi, jejichž rodiny žily na zmíněném území v 16. a 17. století, což mohli prokázat například zhotovenými rodokmeny, případně šlo jejich předky dohledat v dobových pozemkových knihách.

K čemu je genetický výzkum

Genetický výzkum představuje jen část celkového zkoumání pohřebiště v Uherském Hradišti – Sadech. Kromě archeologických nálezů se odborníci zajímají například o stravování lidí žijících zde v raném a vrcholném středověku, zabývají se antropologickými výzkumy i historickými studiemi. Výstupem zkoumání bude knižní trilogie nazvaná Uherské Hradiště – Sady s podtitulem 500 let křesťanství ve střední Evropě. Její první díl by měl podle Galušky vyjít ještě letos.

Uherské Hradiště Sady
Zdroj: Palickap/Wikimedia Commons

V Uherském Hradišti – Sadech se pohřbívalo už v devátém století, tedy v době Velké Moravy, ale i v následujících třech až čtyřech staletích, kdy na místě stál kostel. V jeho okolí bylo pohřbeno více než 870 lidí, jde tedy o nejrozsáhlejší kostelní pohřebiště z dané doby v České republice. Centrum slovanské archeologie zřídilo Moravské zemské muzeum Brno v Uherském Hradišti jako své pracoviště od dubna 2015. Archeologové muzea však působí na Uherskohradišťsku od poloviny 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 4 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 7 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 9 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 12 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...