Na Uherskohradišťsku dodnes žijí potomci lidu z Velké Moravy. Prokázala to analýza DNA

Lidé na Uherskohradišťsku dodnes nosí geny z doby Velké Moravy. Vyplývá to z unikátního antropologicko-genetického výzkumu, při kterém odborníci před nedávnem odebírali dobrovolníkům sliny pro porovnání DNA. Výzkum organizovalo Moravské zemské muzeum, konkrétně jeho Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti.

Archeologové porovnávali genetickou informaci, tedy DNA, 340 dnes žijících lidí a 75 vzorků získaných z kosterních pozůstatků ze středověkého pohřebiště v Uherském Hradišti – Sadech. Zjistili, že osmnáct respondentů je téměř jistě potomky lidí z doby Velké Moravy, případně z následujícího období. „Máme bezpečně doloženo, že mezi námi žijí lidé, jejichž předci byli pohřbeni na Sadské výšině od 9. do 13. století,“ řekl vedoucí Centra slovanské archeologie Luděk Galuška.

Výzkumu se účastnili muži i ženy z vybraných měst a obcí Uherskohradišťska a okolí. Šlo mimo jiné o nositele příjmení, o němž se v obcích traduje, že svým původem sahá hluboko do minulosti. Podle generálního ředitele Moravského zemského muzea Jiřího Mitáčka se odborníci při výzkumu obraceli na lidi, jejichž rodiny žily na zmíněném území v 16. a 17. století, což mohli prokázat například zhotovenými rodokmeny, případně šlo jejich předky dohledat v dobových pozemkových knihách.

K čemu je genetický výzkum

Genetický výzkum představuje jen část celkového zkoumání pohřebiště v Uherském Hradišti – Sadech. Kromě archeologických nálezů se odborníci zajímají například o stravování lidí žijících zde v raném a vrcholném středověku, zabývají se antropologickými výzkumy i historickými studiemi. Výstupem zkoumání bude knižní trilogie nazvaná Uherské Hradiště – Sady s podtitulem 500 let křesťanství ve střední Evropě. Její první díl by měl podle Galušky vyjít ještě letos.

Uherské Hradiště Sady
Zdroj: Palickap/Wikimedia Commons

V Uherském Hradišti – Sadech se pohřbívalo už v devátém století, tedy v době Velké Moravy, ale i v následujících třech až čtyřech staletích, kdy na místě stál kostel. V jeho okolí bylo pohřbeno více než 870 lidí, jde tedy o nejrozsáhlejší kostelní pohřebiště z dané doby v České republice. Centrum slovanské archeologie zřídilo Moravské zemské muzeum Brno v Uherském Hradišti jako své pracoviště od dubna 2015. Archeologové muzea však působí na Uherskohradišťsku od poloviny 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...