Velkomoravská říše

Archeologové odkryli v Nikolčicích na jižní Moravě zhruba šedesát hrobů z období Velké Moravy. Malá obec na Břeclavsku původně připravovala inženýrské sítě pro stavbu rodinných domů, nález archeologů teď práce zpozdí zhruba o dva měsíce. V místě totiž musí proběhnout archeologický výzkum.

Ve Velehradu na Uherskohradišťsku začaly Dny lidí dobré vůle. Připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Běžně se jich účastní kolem třiceti tisíc lidí. Letošní slavnosti jsou také připomínkou 100 let od úmrtí olomouckého arcibiskupa a politika Antonína Cyrila Stojana. Vrcholem programu bude středeční národní pouť, kterou každoročně navštěvují také zástupci Vatikánu.

Asi čtyři tisíce let staré hroby ze starší doby bronzové objevili archeologové na Olomoucku. Ve stejné lokalitě narazili i na slovanské pohřebiště z období Velké Moravy. Obě kultury pohřbívaly v témže místě s odstupem tří tisíc let. Podle archeologů je to neobvyklá shoda. Odkryli i hroby dvou bojovníků.

Ve Starém Městě na Uherskohradišťsku otevřeli Cyrilometodějské centrum Slováckého muzea. Jeho součástí jsou moderní expozice, archeologické pracoviště, depozitáře, knihovna s badatelským zázemím a výukový sál. Výstavba třípatrové budovy začala koncem roku 2019, i s úpravou tří blízkých archeologických lokalit přišla téměř na 123,5 milionu korun.

Odborníci z Muzea města Brna se znovu zabývají hypotézou, že rotunda, jejíž pozůstatky našli před lety archeologové na Mendlově náměstí, vznikla už v době Velké Moravy. Experti radiouhlíkovou metodou prověřují vzorky z archeologického výzkumu provedeného v roce 1976. Dosavadní výsledky velkomoravský původ rotundy nevylučují.

Ve Velehradu na Uherskohradišťsku v pondělí začaly dvoudenní Dny lidí dobré vůle. Patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi, připomínají příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Běžně se jich účastní několik desítek tisíc lidí.

Archeologové na dolním okraji Masarykova náměstí v Přerově odkryli stopy osídlení od současnosti až do doby Velké Moravy. Umožnil to záchranný výzkum na dvoře takzvaného Blažkova domu, který právě prochází rekonstrukcí. Nález v rámci jednoho výkopu tak dokládá dlouhých tisíc let historie v centru Přerova.

Význam věrozvěstů Cyrila a Metoděje, smysl poutí i důležitost pomoci lidem na jižní Moravě, které postihlo tornádo, vyzdvihnul na Velehradě na Uherskohradišťsku brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Byl hlavním kazatelem slavnostní poutní mše svaté, kterou vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti. Hlavním celebrantem byl kardinál Dominik Duka.

Cyrilometodějské slavnosti na Velehradě patří k nejvýznamnějším církevním svátkům v zemi. Od rána se obec začala plnit poutníky a návštěvníky Dnů lidí dobré vůle, na setkání dorazily také desítky vozíčkářů. Od dopoledne se konají bohoslužby, prezentuje se Charita a další organizace. Podle starosty Velehradu Aleše Mergentala (nez.) je hezké vidět, jak obec opět žije. Poutníci také od neděle pokračují v ručním přepisování bible, hotovo by mohlo být do pěti let.

V Archeoskanzenu Modrá na Uherskohradišťsku dokončili stavbaři novou dřevohliněnou hradbu s čelní kamennou zdí z doby Velké Moravy. Podkladem pro její vznik byly zbytky opevnění, které archeologové objevili v Uherském Hradišti před čtyřiačtyřiceti lety.

Celkem třiadvacet hrobů z pozdní doby kamenné našli archeologové při záchranném výzkumu poblíž silnice I/50 v Holubicích na Vyškovsku. Na stejném místě objevili i pozůstatky pozdějšího osídlení z mladší doby bronzové i z období Velké Moravy.

Hroby čtyř lidí pohřbených mimo obvyklé pohřebiště odhalili antropologové při výzkumu poblíž zámečku Pohansko na Břeclavsku. Ostatky z 9. století budou v laboratořích studovat antropologové. Na místě také archeologové nejspíš objevili studnu, prozkoumání objektu ale brání vysoká hladina spodní vody.

Před 1157 lety dorazili na Velkou Moravu na pozvání knížete Rastislava bratři Cyril a Metoděj. Jejich příchod v roce 863 je považován za zakladatelský přelom naší kultury a vzdělanosti. Přinesli k nám nový jazyk i písmo, napomohli upevnění a rozšíření křesťanství, a ačkoliv jejich dílo, je samotné i jejich žáky potkaly dramatické osudy, nikdy nebyli zcela z naší vzdělanosti vymazáni.

Archeologové z Masarykovy univerzity objevili nedaleko zámečku Pohansko u Břeclavi pozůstatky hradby z konce devátého století. Původně byla postavená z kamene a ze dřeva, dřevěná část ale shořela. Důvod požáru vědci neznají, nemají doklady o tom, že by bylo hradisko dobýváno.

Nové palisádové opevnění s obranným valem a věž bude mít Archeoskanzen Modrá na Uherskohradišťsku. Některé práce si zajišťují pracovníci svépomocí, s jinými jim pomáhají najatí řemeslníci. Odhadované náklady jsou zhruba milion korun, potřebné peníze pocházejí z provozu archeoskanzenu.

Sedm hrobů z období Velké Moravy objevili archeologové ve Starém Městě u Uherského Hradiště v místě, kde má stát nové Cyrilometodějské centrum. Lokalitu odborníci už před 70 lety prozkoumali. Pro současné archeology tak bylo nalezení kosterních pozůstatků velkým překvapením.

Zhruba devítimetrové čluny, takzvané monoxyly, pocházející z období Velké Moravy, ukrývají v Mikulčicích už sedm let pod plachtou v depozitáři. V minulosti si je návštěvníci mohli prohlédnout v expozici a byl o ně obrovský zájem. Na stavbu nové ale nezbyly peníze. Jihomoravský kraj slibuje otevření výstavy nejpozději do dvou let.

Stavbu Cyrilometodějského centra zahájilo v pátek uherskohradišťské Slovácké muzeum. Třípodlažní budova vyroste v nedalekém Starém Městě. Kromě nových expozic zajistí i zázemí pro archeology, kteří už nemají kam ukládat nové nálezy z období Velké Moravy. Investice vyjde na 123 milionů korun, centrum bude hotové v roce 2022.

Návrší u Blučiny na Brněnsku je významným archeologickým nalezištěm předmětů z mladší doby bronzové. Do tří let by tam mohl vyrůst archeopark Cezavy, který by toto období připomínal. Autoři projektu chtějí v místě vystavět repliku opevnění a další stavby. Na jihu Moravy už existuje archeopark přibližující dobu lovců mamutů v Pavlově a také památník Slovanského hradiště v Mikulčicích.

Výročí 65 let od začátku archeologického výzkumu si připomínají v Mikulčicích. Na naléhání místního učitele tam 16. srpna 1954 poprvé přijel tehdejší šéf Archeologického ústavu Brno. Význam lokality rozpoznal hned. Navzdory tomu, že nálezy tehdy ležely doslova mezi bramborami na polích záhumenkářů.

Význam svatých Cyrila a Metoděje i výzvy současného světa zmínil v kázání na Velehradě apoštolský nuncius v Česku Charles Daniel Balvo. Sloužil slavnostní mši svatou, kterou vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti na Velehradě. Tamní Dny lidí dobré vůle jsou jednou z největších církevních událostí v zemi, letos je navštívilo přibližně čtyřicet tisíc lidí.

Začala největší národní křesťanská pouť, Dny lidí dobré vůle ve Velehradě. Už podvacáté oslavují tisíce poutníků svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jejich misie na Moravu v 9. století je spojována s počátky křesťanské víry, srozumitelného písma a jazyka, státnosti a diplomacie na našem území.

Královéhradečtí archeologové oznámili nález, který podle jejich vyjádření nemá v České republice obdoby. Letos v květnu jim spolupracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové předal železnou sekeru zdobenou stříbrem z raného středověku.

Lidé na Uherskohradišťsku dodnes nosí geny z doby Velké Moravy. Vyplývá to z unikátního antropologicko-genetického výzkumu, při kterém odborníci před nedávnem odebírali dobrovolníkům sliny pro porovnání DNA. Výzkum organizovalo Moravské zemské muzeum, konkrétně jeho Centrum slovanské archeologie v Uherském Hradišti.