Návrší u Blučiny na Brněnsku je významným archeologickým nalezištěm předmětů z mladší doby bronzové. Do tří let by tam mohl vyrůst archeopark Cezavy, který by toto období připomínal. Autoři projektu chtějí v místě vystavět repliku opevnění a další stavby. Na jihu Moravy už existuje archeopark přibližující dobu lovců mamutů v Pavlově a také památník Slovanského hradiště v Mikulčicích.
Bohatá archeologická naleziště kolem Blučiny uchvátila Františka Flodera, který by chtěl archeopark na návrší vybudovat. Znovu by tak mohly vyrůst stavby, které tam kdysi pravděpodobně stávaly. „Na té planině nad obcí chceme postavit repliku pravěké vesnice z doby bronzové. Bude rozdělená na dvě části, obytnou a sakrální,“ popsal Floder, který působí jako koordinátor projektu.
Jeho uskutečnění záleží na tom, jestli tvůrci uspějí s žádostí o dotaci. O tom bude jasno nejspíš příští rok na jaře. Pokud budou úspěšní, areál má být hotový do konce roku 2022.
Podle archeologa Milana Salaše jsou Cezavy evropsky významnou lokalitou. Dokládají to nálezy, kterých je v depozitáři Moravského zemského muzea na sto tisíc. V mladší době bronzové nejspíš místo sloužilo jako duchovní centrum nebo svatyně, kde se i obětovalo. „Podařilo se nám najít například bronzový poklad. Sekery a kopí byly otočené k severu a ležely na kameni. Fenomén bronzových pokladů a lidských koster činí tu lokalitu velmi unikátní,“ popsal Salaš.
V Blučině se bojí přílivu turistů
Archeopark, který mladší dobu bronzovou návštěvníkům přiblíží, by měl v první fázi stát padesát milionů korun, v závěru až dvojnásobek. V Blučině má podle starosty Jana Šenkýře část lidí obavy z jeho velikosti a z přílivu turistů. „Rádi bychom ten projekt konzultovali a snažili se ho nějakým způsobem ovlivnit, případně zmenšit,“ řekl Šenkýř.
Naopak nedaleké Židlochovice se turistů nebojí a do projektu se zapojily. „My bychom rádi, aby turisté, kteří projíždí naším regionem, tu měli nějakou atrakci, která je přiláká,“ řekl starosta Židlochovic Jan Vitula (TOP 09). Plány počítají s tím, že by návštěvníci parkovali čtyři sta metrů od areálu.
Osmdesát procent plochy archeoparku má být vyčleněno zvířatům. „Chceme chovat a prezentovat archaická plemena domácího zvířectva. Například kozy, které mají na každé straně hlavy tři rohy. Hodně takových je v Anglii,“ řekl František Floder.
Jižní Morava je na archeologické nálezy bohatá
Podle státního archeologického seznamu existuje v České republice přes jednadvacet tisíc území s prokázaným výskytem archeologických nálezů. Přes tři tisíce z nich jsou na jižní Moravě, což tento kraj řadí na druhé místo v počtu takových oblastí u nás.
„Morava se nachází na komunikaci, která spojovala Podunají a Severoevropskou rovinu. A Podunají bylo zase koridorem z východu na západ,“ vysvětlil archeolog Martin Oliva. Je to tedy průchod otevřený všemi směry, který byl navíc kontinuálně osídlený, o čemž svědčí nálezy z mnoha období.
Nejznámějším jihomoravským nálezem je Věstonická venuše, kterou archeologové objevili už v roce 1925. Lidé mohou vidět pouze její kopii v Moravském zemském muzeu. Originál je uložený v depozitáři. Hodnotná jsou i jihomoravská naleziště s lidskými ostatky, například v Louckém klášteře ve Znojmě nebo ve Vojtově ulici v Brně, kde byl v 19. století starobrněnský hřbitov.
Zatímco některé nálezy objevili archeologové už před desítkami let, jiné našli teprve nedávno. Další místa teprve zkoumají. Například areál bývalé Vlněny v Brně, kde trvá výzkum už téměř tři roky. „Zásadní zjištění je, že se nám podařilo odkrýt část Svrateckého náhonu, a to v délce asi sta metrů,“ řekl archeolog Ivan Čižmář. Nejen v něm se archeologům podařilo najít stovky keramických nádob z 16. až 17. století a další drobné nálezy.
