Tam, kde začaly české dějiny. Před 65 lety archeology nadchlo hradiště v Mikulčicích

V Mikulčicích strávila Blanka Kavánová celou svou profesní kariéru. Popisovala a třídila nálezy a pracovala i v terénu. „To je jedna z nejzajímavějších prací. Když se začnou čistit kostry, tak to člověk zapomene i obědvat,“ popsala vědecká pracovnice a bývalá zaměstnankyně Archeologického ústavu Akademie věd.

Během let terénních výzkumů jí rukama prošly nálezy, které viděly sluneční světlo naposledy v 8. nebo 9. století. Nebyla ale sama. Během šesti dekád pomáhala vědeckým pracovníkům i řada laických pomocníků.

Mezi nimi byly často i místní ženy, které pracovaly v zemědělském družstvu. „Ony chodily v nakasaných červených sukních. Náš technický personál jim začal říkat baby. My jsme to od nich přebrali, aniž bychom tomu přikládali nějaký hanlivý význam,“ svěřila se Kavánová.

Jako archeolog měl i Rostislav Skopal celý život základnu v Mikulčicích. Začínal v 60. letech a přesná místa jednotlivých výzkumů nosí v hlavě. Kromě vydaných knih a desítek let strávených archeologickou prací bude mít v jihomoravské obci ještě jednu hmotnou památku.

Jako výtvarník navrhl kruhové odlitky, které stavaři osadí do mostu spojujícího Mikulčice s Kopčany. Právě spojení obou velkomoravských lokalit má vedle další vědecké práce pomoct při zápisu území na seznam UNESCO.

Význam místa je podle vedoucího Památníku Velké Moravy Mikulčice Františka Synka nezpochybnitelný. „Je to doklad toho, že Velká Morava byla v základech českého státu,“ uvedl. Obyvatele z hradiště vyhnala řeka Morava a její pravidelné záplavy. Celá území pod loukami i v lužních lesích tak čekají na příští generace archeologů.