Význam svatých Cyrila a Metoděje i výzvy současného světa zmínil v kázání na Velehradě apoštolský nuncius v Česku Charles Daniel Balvo. Sloužil slavnostní mši svatou, kterou vyvrcholily tradiční cyrilometodějské slavnosti na Velehradě. Tamní Dny lidí dobré vůle jsou jednou z největších církevních událostí v zemi, letos je navštívilo přibližně čtyřicet tisíc lidí.
„Dnes oslavujeme svaté Cyrila a Metoděje, kteří byli posláni, po dvou, jako apoštolové v evangeliu. Byli to dva muži, dva bratři, kteří se vydali na cestu ze svého domova v Soluni a začali hlásat evangelium lidem, našim předkům, kteří ještě neznali osobu Ježíše Krista. Vydali ze sebe to nejlepší a dědictví, které nám předali, je úžasné: víra, modlitba, zpěvy, jazyk, tradice a mnoho dalšího,“ uvedl Balvo.
Dnešní svět se podle něj vyznačuje stejnými obtížemi a výzvami, kterým čelily první křesťanské komunity v Korintu. „Je zde tolik nespravedlnosti a zlo je ve společnosti skutečně přítomno. Je zde na výběr tolik různých filozofií a náboženských směrů. My se, jako svatí Cyril a Metoděj, zavazujeme k tomu, že zcela dáme to nejlepší z toho všeho, čím jsme a co máme, abychom hlásali slovy i skutky radostnou zvěst evangelia Ježíše Krista. Světu, který hledá cíl a smysl, nabízíme poselství víry, naděje a především lásky,“ uvedl Balvo.
Poslání svěřené církvi vyžaduje podle jeho slov oddanost a soustředěný zájem. „Věřící jsou voláni k tomu, aby dávali to nejlepší z toho, čím jsou a co mají, a musí se vyvarovat všeho, co je rozptyluje a odvádí jejich pozornost od Ježíšovy osoby,“ uvedl.
Připomenul však také, že v dějinách církve se duchovní někdy neřídili poučením daným Ježíšem. „Nechali se rozptýlit jinými zájmy – politickou mocí, penězi, pohodlným životem, osobními zájmy – které vrhly stín na integritu poslání, do kterého byli zapojeni,“ uvedl Balvo.
Na Velehradě vystavili Palladium země české
Bohoslužbě přihlíželo za slunečného počasí dvacet až pětadvacet tisíc lidí, kteří zaplnili nádvoří před bazilikou. Čtvrtečního programu se podle odhadů zúčastnilo téměř dvacet tisíc lidí. Celkem tak navštívilo letošní Dny dobré vůle kolem čtyřiceti tisíc lidí, což je o něco méně než loni, kdy podle organizátorů přišlo přes padesát tisíc lidí.
Na hlavním pódiu nad oltářem bylo umístěno takzvané Palladium země české. Obrázek Staroboleslavské madony je po staletí jedním ze symbolů české státnosti a jedno z hlavních lákadel letošních Dnů lidí dobré vůle na Velehradě. Převoz palladia ze Staré Boleslavi si vyžádal mimořádná bezpečnostní opatření.
Vystavení památky na Velehradě připomíná mimo jiné 1150. výročí od smrti svatého Cyrila a jmenování svatého Metoděje prvním moravským arcibiskupem a také 30. výročí svatořečení Anežky České.
Biskupové ocenili básníka Hrdličku či pedagoga Skalického
Na konci slavnostní mše se tradičně předávají ocenění České biskupské konference (ČBK). Ta letos ocenila emeritního pomocného biskupa olomouckého a básníka Josefa Hrdličku, teologa, vědce, spisovatele a vysokoškolského pedagoga Karla Skalického či zakladatelku hnutí Modlitby matek v ČR Růženu Fialovou.
Děkovné uznání ČBK pak dostali sochaři Vojtěch a Passionaria Paříkovi za rekonstrukci a technologické řešení obnovy Koehlerovy křížové cesty na svatém Hostýně, také básnířka Marie Dolistová a skladatel Jan Zástěra za cyklus kantát k poctě českým světcům „České nebe“. Medaili získala i německá nadace Renovabis, a to za dlouhodobou podporu katolické církve v Česku.
Moravská vlajka vlaje na počest věrozvěstů v 1519 obcích
Součástí cyrilometodějských slavností je už deset let vyvěšování moravské vlajky, kterým účastníci vyjadřují i úctu k rodné zemi, jejím tradicím, historii a svébytné kultuře. Letos vlajku vyvěsilo rekordních 1519 měst a obcí, sdělila místopředsedkyně Moravské národní obce Lenka Holaňová. Podle ní je to oficiální číslo, ale obcí může být ještě více.
Vlajku vyvěšují především radnice na Moravě, kde je kolem 1900 obcí. Podle Holaňové lze říct, že letos vlajku vyvěsilo na 80 procent z celkového počtu moravských obcí. V desítkách případů se ale přidávají i radnice v Čechách nebo ze Slezska. K akci se připojují i některé památky, které se otevírají ve svátek návštěvníkům.
Celých deset let ji vyvěšuje například město Břeclav nebo Jihomoravský kraj. Nově se připojily například obce Lanžhot, Vranov nad Dyjí, Valašské Meziříčí či Prostějov. Z památek vlajku vyvěšují například Slovanské hradiště v Mikulčicích či hrad Špilberk.
Památka věrozvěstů se původně připomínala v březnu
Mise Cyrila a Metoděje položila ve druhé polovině 9. století na Moravě základy vzniku českého státu. Přeložili biblické a liturgické texty a upravili pro slovanskou řeč písmo, vytvořili světský a církevní zákoník a dali řadu podnětů pro zpěv, ikonografii a kazatelskou činnost i pro politiku, diplomacii a hospodářství.
Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj, který pokřtil českého knížete Bořivoje, zemřel roku 885 a byl pohřben v některém z velkomoravských kostelů.
Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, přišli na Velkou Moravu na jaře roku 863. Jejich památka se původně připomínala v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena na 5. července.
