Hradečtí archeologové objevili unikátní sekeru. Je zdobená stříbrem

Královéhradečtí archeologové oznámili nález, který podle jejich vyjádření nemá v České republice obdoby. Letos v květnu jim spolupracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové předal železnou sekeru zdobenou stříbrem z raného středověku.

Sekera byla nalezena na pomezí Královéhradecka a Jičínska. Archeologové přesné místo nezveřejnili z obav před vydrancováním naleziště. Předpokládají, že tam mohou být i další nálezy.

„Zajímavé je na ní především to, že je tauzovaná (zdobení kovu kovem) stříbrem. Předběžně nález datujeme do 9. století našeho letopočtu, tedy do období Velké Moravy. Podobný nález z území naší republiky zatím neznáme. Dosud se nepodařilo nalézt analogie ani z území střední Evropy,“ řekl hradecký archeolog Ondřej Herčík.

Samotný typ sekerky je sice pro období a oblast Velké Moravy typický, ale žádná nebyla takto zdobená. „Právě ta výzdoba je neobvyklá,“ podotkl Herčík.

Artefakt z minulosti

Sekera je široká okolo tří centimetrů a dlouhá 12 centimetrů. Nejvýraznějším výzdobným motivem jsou ptáci na těle sekery, další výzdoba je po obvodu nástroje. „Pomocí rentgenových snímků jsme zjistili také zdobení v oblasti takzvané tuleje, která je zatím skryta pod vrstvou koroze. Sekera je nyní u našich konzervátorek, kde ji odborně ošetří a uvedou do stavu, kdy bude možné s ní dále odborně pracovat,“ popsal hradecký archeolog.

Nálezce sekeru objevil na poli bez pomoci detektoru kovu. Šlo o izolovaný nález. Vědci se domnívají, že mohla pocházet z nedalekého orbou narušeného raně středověkého pohřebiště. „Typově jde o zbraň, ale díky výzdobě to lze považovat i za jakýsi sociální odznak. Ten, komu sekera patřila, mohl mít ve společnosti speciální postavení,“ dodal Herčík.

Sekera sloužila jako všestranný pomocník

„V průběhu vývoje hmotné kultury byla sekera nepostradatelným a prakticky univerzálním nástrojem lidstva. Tak musejí být posuzovány také slovanské sekery z území dnešního Československa. Sekeru potřeboval zemědělec stejně jako řemeslník, vesničan stejně jako obyvatel hradiště nebo města. Sekera sloužila jako všestranný pomocník v každodenním životě a také jako zbraň,“ napsal o roli seker v raném středověku český archeolog Radomír Pleiner.

Sekery byly na Velké Moravě velmi rozšířené, patří k častým nálezům. Ale zdobených seker se podařilo na našem území nalézt jen velmi omezené množství. Proč? „Jako  nejpravděpodobnější se nabízí možnost, že sekera přes svou účinnost, oblibu a v některých případech i značnou kovářskou náročnost byla vždy vnímána jako prostá zbraň, primárně používaná chudšími bojovníky, na níž bylo zdobení plýtváním, současně si jej její majitelé nemohli dovolit,“ uvádí ve své disertační práci archeolog Petr Luňák.

V případě bohatších bojovníků argument o cenové nedostupnosti zřejmě neobstojí. „Ale je možné, že i pro ně se stále jednalo o zbraň natolik prostou a snad i spotřební, že na její výzdobu neplýtvali prostředky,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci sestavili obří mapu vesmíru. Může změnit pohled na temnou energii

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 3 mminutami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 2 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 4 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026
Načítání...