Hradečtí archeologové objevili unikátní sekeru. Je zdobená stříbrem

Královéhradečtí archeologové oznámili nález, který podle jejich vyjádření nemá v České republice obdoby. Letos v květnu jim spolupracovník Muzea východních Čech v Hradci Králové předal železnou sekeru zdobenou stříbrem z raného středověku.

Sekera byla nalezena na pomezí Královéhradecka a Jičínska. Archeologové přesné místo nezveřejnili z obav před vydrancováním naleziště. Předpokládají, že tam mohou být i další nálezy.

„Zajímavé je na ní především to, že je tauzovaná (zdobení kovu kovem) stříbrem. Předběžně nález datujeme do 9. století našeho letopočtu, tedy do období Velké Moravy. Podobný nález z území naší republiky zatím neznáme. Dosud se nepodařilo nalézt analogie ani z území střední Evropy,“ řekl hradecký archeolog Ondřej Herčík.

Samotný typ sekerky je sice pro období a oblast Velké Moravy typický, ale žádná nebyla takto zdobená. „Právě ta výzdoba je neobvyklá,“ podotkl Herčík.

Artefakt z minulosti

Sekera je široká okolo tří centimetrů a dlouhá 12 centimetrů. Nejvýraznějším výzdobným motivem jsou ptáci na těle sekery, další výzdoba je po obvodu nástroje. „Pomocí rentgenových snímků jsme zjistili také zdobení v oblasti takzvané tuleje, která je zatím skryta pod vrstvou koroze. Sekera je nyní u našich konzervátorek, kde ji odborně ošetří a uvedou do stavu, kdy bude možné s ní dále odborně pracovat,“ popsal hradecký archeolog.

Nálezce sekeru objevil na poli bez pomoci detektoru kovu. Šlo o izolovaný nález. Vědci se domnívají, že mohla pocházet z nedalekého orbou narušeného raně středověkého pohřebiště. „Typově jde o zbraň, ale díky výzdobě to lze považovat i za jakýsi sociální odznak. Ten, komu sekera patřila, mohl mít ve společnosti speciální postavení,“ dodal Herčík.

Sekera sloužila jako všestranný pomocník

„V průběhu vývoje hmotné kultury byla sekera nepostradatelným a prakticky univerzálním nástrojem lidstva. Tak musejí být posuzovány také slovanské sekery z území dnešního Československa. Sekeru potřeboval zemědělec stejně jako řemeslník, vesničan stejně jako obyvatel hradiště nebo města. Sekera sloužila jako všestranný pomocník v každodenním životě a také jako zbraň,“ napsal o roli seker v raném středověku český archeolog Radomír Pleiner.

Sekery byly na Velké Moravě velmi rozšířené, patří k častým nálezům. Ale zdobených seker se podařilo na našem území nalézt jen velmi omezené množství. Proč? „Jako  nejpravděpodobnější se nabízí možnost, že sekera přes svou účinnost, oblibu a v některých případech i značnou kovářskou náročnost byla vždy vnímána jako prostá zbraň, primárně používaná chudšími bojovníky, na níž bylo zdobení plýtváním, současně si jej její majitelé nemohli dovolit,“ uvádí ve své disertační práci archeolog Petr Luňák.

V případě bohatších bojovníků argument o cenové nedostupnosti zřejmě neobstojí. „Ale je možné, že i pro ně se stále jednalo o zbraň natolik prostou a snad i spotřební, že na její výzdobu neplýtvali prostředky,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 20 mminutami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 9 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...