Jak vypadali Evropané v době bronzové? Archeologové rekonstruovali podobu mladé dívky

Skupina skotských archeologů ve spolupráci s výtvarnými umělci rekonstruovala podobu mladé ženy, která zemřela asi před 3700 lety, tedy v době bronzové.  Vypadala až překvapivě podobně jako současní lidé.

Vědci analyzovali ostatky mladé ženy, která zemřela někdy kolem roku 1700 př. n. l. na Skotské divočině poblíž Achanaviche. Podle tohoto místa se jí říká Ava.

Dívka byla podle archeologů příslušnicí kultury zvoncových pohárů, která se rozšířila po větší části Evropy a části severní Afriky během doby bronzové. Tělo Avy bylo objeveno roku 1987, kdy našli její lebku a část těla v jámě vykopané do pevné skály. V tomto hrobu s ní byla řada typických zvoncovitých pohárů.

Kultura je nazvaná podle keramických pohárů, které připomínají tvarem převrácený zvon; do této kultury časově a územně spadá například i Stonehenge. V současnosti převažuje názor, že tato kultura vznikla na Pyrenejském poloostrově, existují ale také teorie o jejím původu v Maroku. Tato kultura existovala přibližně 500 let. 

Šéfka výzkumu Maya Hooleová, která také stála za pokusem o rekonstrukci, věří, že Ava byla výjimečná – její hrob je v mnoha ohledech pro kulturu se zvoncovými poháry netypický. Už jen námaha, kterou muselo stát vykopání hluboké jámy v kameni, podle Dr. Hooleoví dokazuje, že Ava musela být výjimečná. Čím byla Ava tak důležitá, se již asi nikdy nezjistí, ale o to zajímavější je pokus o rekonstrukci její podoby.

Jak složitá je rekonstrukce?

Té se ujal Hew Morrison a jeho práce fascinujícím způsobem ukazuje, jak komplexní úkol před ním stál. Nejprve musel společně se svým týmem rekonstruovat zbytky Aviny hlavy, chyběla jí větší část dolní čelisti. V druhé fázi podle tvarů lebky vymodeloval tvar hlavy. Z množství skloviny na Aviných zubech se mu podařilo odhadnout, jak silné měla rty, podle kvality kostí zase určil objem svalů a tuku na její tváři.

Podle opotřebení zubů a kostí odhadují vědci, že Avě muselo být v době úmrtí přibližně 18–22 let, příčinu smrti se jim zjistit nepodařilo. Byla vysoká asi 167 centimetrů, což je mnohem podobnější výškám současných žen, než třeba ženám středověkým.
Více se o projektu této rekonstrukce dozvíte na jeho webu  nebo na FB profilu .

Podívejte se na rozhovor s legendou české anatomie, profesorem Radomírem Čihákem, který studoval například ostatky Karla IV. Vznikl pro pořad Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video
Radomír Čihák
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 2 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...