Je přes 30 centimetrů vysoká, okolo šesti tisíc let stará a neobejde se bez ní skoro žádná publikace o mladší době kamenné. Venuši z Hlubokých Mašůvek si teď budou moci prohlédnout návštěvníci Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Spolu s ní dorazí ve čtvrtek na připravovanou výstavu do tamního muzea také soška těhotné ženy nebo dýka.
Vzácná venuše měla přinášet svému kmenu štěstí. Vystaví ji muzeum v Uherském Hradišti
Hlubokomašůvecká venuše sloužila podle ředitele Moravského zemského muzea Jiřího Mitáčka lidem patrně k rituálním obřadům. „Vesměs to tak předpokládáme. Nejspíš to byly obřady plodnosti nebo takové, které se týkaly úrody. Soška měla sloužit k zajištění co nejlepšího prospěchu celého kmene,“ domnívá se Mitáček.
Venuše, na níž se dochovaly zbytky červeno-žluté malby v oblasti klína, paží a nad koleny, neopouští brněnské muzeum často. „Výpůjčky jsou velmi výjimečné, jde o mimořádně vzácný předmět,“ uvedl ředitel muzea Jiří Mitáček. „Každá výstava představuje jistou zátěž. Před vystavením i po něm projde venuše a další předměty rukama našich konzervátorů. Venuše i další předměty jsou samozřejmě pojištěné, ale žádná pojistka nemůže vynahradit to, kdyby se cestou poškodily,“ dodal.
V Brně je venuše uložena v depozitáři ve stabilním prostředí, jak nařizuje metodika ministerstva kultury. „Chceme, aby prostředí tyto předměty co nejméně namáhalo. Snažíme se o stabilní režim, co se týče vlhkosti a teploty,“ vysvětlil Mitáček s tím, že k venuši a dalším vzácným předmětům z pravěku se dostanou jen pověřené osoby.
Do Uherského Hradiště převeze ve čtvrtek ozbrojený doprovod policistů vedle hlubokomašůvecké sošky také dýku vyrobenou před 15 tisíci lety z koňské čelisti a sošku těhotné ženy. Tu vytvořili lidé před 30 tisíci lety z prstního článku mamuta a našla se u Předmostí u Přerova. Spolu s pěstním klínem starým 50 tisíc let, který už v Uherském Hradišti je, vystaví předměty tamní Slovácké muzeum.
K vidění tam budou na výstavě s názvem Umění pravěku. Pravěk umění do 22. září. Výstava se soustředí především na oblast jižní a jihovýchodní Moravy, která byla ve své době velmi důležitým místem počátků výtvarného cítění.
Lidé, kteří předměty cestující z brněnského muzea vyrobili, žili podle Mitáčka na dnešním území republiky tak dávno, že není možné je považovat za předky. „Dnes probíhá řada genetických výzkumů, které se snaží dokázat spojení části doloženého obyvatelstva s tím současným. Daří se nám najít některé genetické markery, ale ta vzdálenost je tak velká, že mluvit o předcích je složité. Ale jsme schopni dokázat nějakou návaznost, protože nikdy nedošlo k úplnému vysídlení našeho území a to původní obyvatelstvo se vždy s novou vlnou asimilovalo,“ dodal ředitel muzea v Brně Mitáček.