Šaman z doby lovců mamutů, pohřbený v místech dnešní Francouzské ulice v Brně, za života trpěl silnými bolestmi. Podle antropologického výzkumu je to patrné ze zbytků kostí postižených dlouhodobým zánětem. Nemoc byla chronická, patrně infekčního nebo metabolického původu. Možná to byl právě prožitek bolesti, který muži otevíral cestu k šamanským rituálům.
Na hrob šamana, bohatě vybavený také kly a kostmi velkých zvířat, narazili dělníci v roce 1891 v místech dnešní křižovatky Francouzské a Přadlácké ulice.
Žádné podobné hroby ze stejné doby se v okolí nenašly, šlo tedy podle archeologů ve všech směrech o mimořádný pohřeb. „Nepochybně to byl jedinec se zvláštním postavením ve společnosti,“ řekl archeolog Martin Oliva.
Unikátní loutka
V hrobu šamana nalezli tenkrát i torzo unikátní loutky, která je zřejmě nejstarší objevenou loutkou na světě. Muž ji nejspíš používal při rituálech, podobně jako sibiřští šamani o tisíce let později.
„Antropomorfní figurky, jsou-li v držení šamana, mohou představovat duchy předků. Jindy do nich šamani chytají duchy nemocí nebo duše lidí i zvířat, takže se stávají rekvizitami různých ceremonií,“ vysvětlil Oliva. Ze základních šamanských potřeb chyběl v hrobu ve Francouzské ulici pouze buben. Pokud byl ze dřeva a kůže, tedy pomíjivých materiálů, dochovat se nemohl. „Paličce na buben však zcela odpovídá kus sobího parohu s ohlazenou růžicí,“ doplnil Oliva.
Změna zažitých stereotypů o podobě našich předků
Na figuře šamana pracovali antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea. Podle Vaníčkové to byl robustní muž. Jeho lebka se dochovala jen částečně, proto tvář na figuře v muzeu překrývají ozdoby ze schránek třetihorních měkkýšů.
Na zachovalých fragmentech lebky odborníci rozeznali výrazné nadočnicové oblouky, nízké čelo a starobylou žilní strukturu, blízkou neandertálcům. Postava je oblečená v kůži a kožešinách, pleť má tmavou. „Nejnovější genetické studie poukazují, že lidé v období gravettienu měli tmavou barvu kůže, vědecké poznatky tak mění zažité stereotypy o podobě našich dávných předků. A také je to pádným argumentem proti hlasatelům výlučnosti ‚bílé rasy‘,“ doplnila Vaníčková.
Figura šamana bude součástí připravované výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos, spolu s desítkami mimořádných archeologických nálezů.
