Antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek už šest let vrací tváře lidským předkům na základě kosterních nálezů. Posledními dvěma výstupy jsou podoby raně středověkých velmožů ze Sadů u Uherského Hradiště. Letitou tvorbu, na níž spolupracují i s archeologem Luďkem Galuškou, představili v nové knize „Tváří v tvář předkům. Laboratoř antropologické rekonstrukce“, kterou vydalo stejnojmenné pracoviště Moravského zemského muzea, pro nějž oba zmínění tvůrci pracují.
Moravští antropologové rekonstruovali podobu středověkých velmožů
Vaníčková v knize popisuje rekonstrukce z různých historických období od neandertálských lovců až po dobu Jana Nepomuckého, který žil ve 14. století. „Říkala jsem si, že by bylo fajn mít po těch letech něco hmatatelného, kde by bylo ukázané, co vše jsme představili zde v muzeu a v dalších institucích, které s námi spolupracují,“ řekla Vaníčková. Poslední dvě představené rekonstrukce společně tvoří úvodní kapitolu celé knihy.
„Publikace velice reprezentativní formou představuje tvorbu Laboratoře antropologické rekonstrukce, která byla založena v roce 2018. Dosud zde bylo uskutečněno 16 takových projektů,“ uvedl Petr Kostrhun, vedoucí Pavilonu Anthropos, jenž je součástí Moravského zemského muzea.
Mistři rekonstrukcí
Tvorbou rekonstrukcí jsou Vaníčková s Bílkem v Česku unikátem. Poslední dvě sochy jsou dílem vzniklým na základě kosterních nálezů z doby Velké Moravy ze Sadů u Uherského Hradiště, kde pracoval archeolog Galuška. První sochou je muž ve věku 40 až 50 let, který byl zřejmě vyššího společenského postavení. „Jeho hrobka byla umístěna v kostele a na celém pohřebišti je největší,“ uvedla Vaníčková. Podle toho pro něj vytvořila Kristýna Urbanová oděv. Halena se skládá z jemného nebarveného lněného plátna a ze lněného diamantového kepru, svrchní plášť je z ovčí vlny. Lemovaný je kožešinou z lišky obecné. Na hlavě má velmož koženou čapku.
Druhá rekonstrukce je plaketa, která zobrazuje muže ve věku 45 až 50 let, který byl ve své době na vrcholu společenské pyramidy.
Jeho hrob se nacházel v přistavěné boční kapli. Původně měl stupínkový náhrobek a byl bohatě zdobený.
Z dosavadních 16 rekonstrukcí mohou návštěvníci už nyní vidět čtyři v Pavilonu Anthropos. Jde například o neandertálského lovce nebo dvě ženy z těžební šachty z oblasti Krumlovského lesa.
Další exponát se nachází v Památníku Karla Absolona v Dietrichsteinském paláci, kde mohou lidé vidět takzvanou princeznu z Býčí skály. Antropologické rekonstrukce předků budou důležitou součástí podoby nových expozic v Pavilonu Anthropos. Muzeum připravuje jeho přestavbu, dokončení je naplánováno na rok 2025.