Býčí skála

Ochránci přírody museli kvůli hnízdění sokola stěhovavého změnit turistickou trasu v Moravském krasu. Pár sokolů se totiž nově uhnízdil na jeskyni Jáchymka, zatímco v minulosti se zdržoval na Býčí skále. Samice teď potřebuje klid, aby hnízdo předčasně neopustila, a mláďata se tak mohla na konci dubna vylíhnout a v polovině června vylétnout z hnízda.

Lesníci dočasně uzavřeli tři turistické trasy v Moravském krasu na Blanensku. Hrozí tam pád stromů. Vlastník, kterým je Školní lesní podnik Křtiny, teď hledá cesty, jak problémy na stezkách vyřešit. Poškozené stromy je nutné vytěžit, jsou ale v těžko přístupném terénu a nedostane se k nim technika.

Antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek už šest let vrací tváře lidským předkům na základě kosterních nálezů. Posledními dvěma výstupy jsou podoby raně středověkých velmožů ze Sadů u Uherského Hradiště. Letitou tvorbu, na níž spolupracují i s archeologem Luďkem Galuškou, představili v nové knize „Tváří v tvář předkům. Laboratoř antropologické rekonstrukce“, kterou vydalo stejnojmenné pracoviště Moravského zemského muzea, pro nějž oba zmínění tvůrci pracují.

Počet netopýrů zimujících v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu během posledních desetiletí výrazně vzrostl. Vyplývá to z dlouholetého průzkumu loni zesnulého zoologa Jana Zimy. Nárůst souvisí především se zákazem používání insekticidu DDT a lepší ochranou netopýrů na zimovištích, uvedla Akademie věd ČR v tiskové zprávě. Zimova data zveřejnili vědci z Ústavu biologie obratlovců v odborném časopisu Frontiers in Zoology.

Odborníci z Muzea Blanenska s brněnskými antropology vytvořili na základě nalezené lebky možnou podobu postavy takzvané princezny z Býčí skály, která žila před více než 2500 lety. Přibližně třicetiletá žena zemřela ve starší době železné. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Rekonstrukci včetně šatů i šperků muzeum představilo veřejnosti. K vidění bude v expozici Cesta do pravěku Blanenska.

Jeskyně v komplexu Býčí skála v Moravském krasu zkoumají odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze. K monitorování nepřístupných prostor jim pomáhají drony a pozemní roboti. Techniku by v budoucnu mohli speleologové a záchranáři využívat při hledání zraněných.

Archeologické ústavy Akademie věd v Praze a v Brně ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a dalšími pracovišti připravily pro zájemce unikátní sérii komentovaných prohlídek vybraných archeologických lokalit. Turisté mohou navštívit s průvodci a výkladem například Dolní Věstonice a jeskyni Býčí skála, římskou základnu Hradisko u Mušova nebo rodiště svatého Vojtěcha v Libici nad Cidlinou.