Vědci rekonstruovali podobu princezny z Býčí skály, která žila před 2500 lety

Odborníci z Muzea Blanenska s brněnskými antropology vytvořili na základě nalezené lebky možnou podobu postavy takzvané princezny z Býčí skály, která žila před více než 2500 lety. Přibližně třicetiletá žena zemřela ve starší době železné. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Rekonstrukci včetně šatů i šperků muzeum představilo veřejnosti. K vidění bude v expozici Cesta do pravěku Blanenska.

Lebku našel v roce 1872 s dalšími 40 kostrami archeolog Jindřich Wankel. Součástí nálezu byly i tisíce předmětů, nádob a šperků. Většinu v roce 1883 prodal do vídeňského Přírodovědného muzea, sám si nechal jen tři včetně lebky ženy, která je nyní součástí sbírek brněnského muzea.

Žena byla zřejmě obětována ve svatyni, která patřila k největším ve střední Evropě. Brněnští antropologové už v roce 2016 představili rekonstrukci její tváře včetně možného účesu. Vědci nyní tvář použili i při tvorbě celé její postavy. Změnili ale účes.

„Vzhledem k záměru zakomponovat do nové podoby princezny i párové zlaté vlasové spony, jež měly být nalezeny pod její lebkou, bylo zvoleno odlišné ztvárnění jejího účesu než v roce 2016,“ vysvětlil archeolog blanenského muzea Marek Novák.

Princezna jako živá

Tělo princezny vědci vytvořili metodou 3D skenování, aby odpovídalo výšce ženské postavy v daném období dějin. Zrekonstruovali také její možný oděv. „Celá tkanina je po nabarvení přízí utkána na rekonstrukci dřevěného tkalcovského stavu s hliněnými závažími. Takový postup dovoluje přiblížit se v nejvyšší možné míře textiliím, které máme z doby halštatské dochované v archeologických kontextech na našem území a v oblasti střední Evropy,“ popsala proces výroby oděvu Kristýna Urbanová.

Rekonstrukce princezny z Býčí skály
Zdroj: Daniel Bek/Muzeum Blanenska

Princeznu zdobí i repliky šperků, ozdobných spínadel, vlasových spon a opasku, které vědci vybrali výhradně ze souboru nálezů z Býčí skály.

„Návštěvníci tak mají unikátní možnost vidět originály šperků z Býčí skály a jejich repliky na postavě princezny na jednom místě. Archeologické nálezy se pravděpodobně vrátí do Vídně začátkem příštího roku, ale princezna v expozici už zůstane,“ uvedla ředitelka muzea Pavlína Komínková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 14 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...