Uplynulo přesně devadesát let od jedné z největších afér v dějinách tuzemské archeologie. Amatérští badatelé našli v roce 1932 ve Stupavě poblíž Uherského Hradiště údajný hrob slovanského věrozvěsta svatého Metoděje. Tato zpráva vzbudila obrovský zájem lidí o nové poutní místo. Nadšení ale trvalo pouhý rok, než se ukázalo, že Metodějův náhrobek byl falešný.
Objev kamene byl tehdy mimořádnou událostí. Podle nápisu v hlaholici to měl být náhrobek z hrobu biskupa Metoděje z doby velké Moravy. „První arcibiskupe Methodi, oroduj za nás,“ cituje nápis archeolog Moravského zemského muzea v Brně Luděk Galuška.
Vesnice Stupava v Chřibech byla blízko velkomoravským lokalitám. Pochybnosti ale vzbuzovaly okolnosti nálezu. Obyvatelka Stupavy Klementina Maštalířová totiž dovedla kopáče na konkrétní místo na základě svých vidin. Kopáči pak našli náhrobek, Metodějovy ostatky ale chyběly.
Místo nálezu i po devadesáti letech připomíná nadšení, které objev vzbudil. Asi dva kilometry od Stupavy je uprostřed lesa stále hluboká jáma.
„Kopali tu víc než rok všichni chlapi z dědiny. Maštalířová dokázala ty chlapy náležitě zblbnout,“ komentuje Zdeněk Havlíček, starosta obce Stupava.
Stupava začala po nálezu konkurovat známějšímu Velehradu, v roce 1932 sem údajně přijelo na 30 tisíc poutníků. Nadšení ale brzy vystřídalo zklamání. Archeologové upozornili na nesrovnalosti v hlaholici. Písmena byla jiná, než jak vypadala v době Velké Moravy.
„Hvězdička a kříž jako značky znázorňující narození a úmrtí jsou novodobé,“ upozorňuje na další vodítko archeolog Galuška.
Kdo za falešným objevem stál, se nikdy nezjistilo. Kameny byly označeny jako Stupavská falza, místu nálezu ale symbolický název Hroby už zůstal. Kde je opravdový hrob svatého Metoděje, který zemřel v dubnu roku 885, to dál zůstává nevyřešenou záhadou.
