Do poutního kostela ve Staré Vodě nedaleko Libavé na Olomoucku se v pondělí vrátily ostatky kněží z řádu piaristů. Členové řádu byli v kryptě pohřbíváni od roku 1691. Ostatky tří kněží byly ale v devadesátých letech převezeny do Moravského zemského muzea v Brně. Díky snaze místního varhaníka se nyní vrací zpět do krypty.
Do kostela ve Staré Vodě v někdejším vojenském prostoru se vrátily ostatky tří kněží
7 minut
Do Staré Vody se vrátily ostatky piaristů
Do krypty kostela svaté Anny a svatého Jakuba v zaniklé obci Stará Voda na hranici vojenského újezdu Libavá byly ostatky trojice mnichů z bývalého kláštera uloženy po třiceti letech. Ve zdevastovaném poutním kostele byly nalezeny v roce 1992 a poté na dlouhá léta uschovány v ústavu Antropos v Brně.
Jejich návrat do krypty inicioval emeritní břevnovský varhaník Aleš Tománek. Myšlenku jejich navrácení oživil loni poté, co začal na Staré Vodě pracovat. „Jedná se o dva kněze a jednoho bratra. Jeden z kněží byl převorem zdejšího kláštera,“ upřesnil.
Členové řádu piaristů byli v kostele ve Staré Vodě a jeho okolí podle Tománka pohřbívání od roku 1691. Jejich ostatky byly až do roku 1782 ukládány kromě krypty také v sakristii, křížové chodbě a na přilehlém hřbitově. Celkem bylo ve Staré Vodě pohřbeno osmašedesát piaristů. Zachovalé ostatky tří mnichů, kteří zemřeli v letech 1696, 1698 a 1715, byly v kryptě nalezeny v roce 1992.
Slavnostní uložení
Armáda tehdy zahájila opravu kostela a nechala provést archeologický průzkum. Podle Tománka se tak podařilo zjistit, komu kosterní ostatky patří. „Tato krypta byla určena pouze pro tři. Díky tomu, že si kněží vedli velmi podrobné diárium, tak nyní víme, kdo to je,“ podotkl.
V kryptě byly objeveny i části textilní výstelky rakve, jejího kování a podešve z bot. Součástí nálezu byl také medailon, který jeden z mnichů nosil. Odborníci zjistili, že mniši trpěli artrózou kloubů. „Souvisí to s tím, že tehdy ještě nebyl dokončen klášter a oni žili v dřevěném provizoriu,“ uvedl varhaník.
Kosterní ostatky trojice piaristů byly před pondělním uložením do krypty vloženy do schránek, které pak byly poskládány vedle sebe do rakve z dubového a modřínového dřeva. Součástí pietního aktu byla mše svatá, zúčastnily se jí desítky lidí z okolních obcí.
Vojenský prostor
Podle Tománka se o návratu pozůstatků z brněnského ústavu zpět do kostela ve Staré Vodě hovořilo léta. „Pouze jsem oživil nápad paní Jany Krejčové ze Svatého Kopečku. Je to historička, která napsala spoustu publikací o tomto kostele a o návrat ostatků usilovala už v roce 2016. Tehdy to ale nebylo možné, protože toto poutní místo bylo ještě součástí vojenského prostoru,“ vysvětlil.
Díky přechodu okolních obcí pod civilní správu se podařilo záměr dotáhnout do úspěšného konce až nyní, k čemuž pomohla i starostka nedalekého Města Libavá Štěpánka Tichá.
Barokní kostel je jedinou dochovanou stavbou připomínající někdejší obec Stará Voda, která zanikla v roce 1946. Do konce třicátých let minulého století byl významným poutním místem. Po druhé světové válce, kdy bylo z těchto míst odsunuto původní německé obyvatelstvo, se stal kostel součástí nového vojenského výcvikového prostoru Libavá.
Na zkáze kostela se nejvíce podepsal pobyt armád po sovětské okupaci země. Na obnově kostela a okolí od té doby pracují dobrovolníci z řad skautů.
