Povodně zasáhly i do kultury, Národní divadlo v Ostravě zrušilo část programu

Povodňová situace v Česku má vliv i na kulturní dění. Návštěvníci akcí by si měli raději ověřit, zda a za jakých podmínek se představení či koncerty konají. Zároveň se ochrana kulturních institucí stále zlepšuje na základě předchozích zkušeností.

Představení, koncerty, slavnosti a další akce rušili pořadatelé především o víkendu, nicméně někde zůstává program nadále narušený. Například v Moravskoslezském kraji, kde patřila povodňová situace k nejhorším.

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) ohlásilo zrušení některých představení až do 22. září. Týká se to například muzikálu Oliver!, komedie Bez roucha či baletu Labutí jezero. O navrácení vstupenek bude NDM informovat v nejbližších dnech. Část programu ale zůstává zatím beze změn, zajít tak stále lze třeba na komorní scénu na muzikál Andrewa Lloyda Webbera Líp se loučí v neděli nebo na ostravskou adaptaci Goldoniho komedie Sluha dvou pánů. Lidé, kteří nemohou na představení přijet, si můžou lístky vyměnit.

Zrušené koncerty, zavřená expozice

Svůj program musel v Ostravě upravit rovněž Svatováclavský hudební festival zaměřený na duchovní a starou hudbu. Vstupenky na koncerty houslisty Jana Mráčka s Pražskými filharmoniky 17. září i na vystoupení Vojenského uměleckého souboru Ondráš o den později ale zůstávají v platnosti, pořadatelé slibují nové termíny. Další program pokračuje podle webu festivalu až do závěrečného koncertu 28. září beze změn.

Moravské zemské muzeum v Brně uzavřelo pavilon Anthropos, kde je vystavená třeba kopie Věstonické Venuše nebo plátna Zdeňka Buriana. Zatím do odvolání. „Expozice nebyly povodní zasaženy,“ ujišťuje muzeum s dovětkem, že k uzavření přistoupilo preventivně.

V Praze program mění „příští vlna“ či Designblok, v Pardubicích otevírá galerie

V Praze se aktuální situace dotkla divadelní přehlídky …příští vlna / next wave…, až do středy ruší představení na ostrově Štvanice. Pak by měla uvést venkovní projekt K prameni na počest původních obyvatel Ameriky. Svůj koncertní repertoár paradoxně nemění Jazz Dock, který se nachází přímo nad vltavskou hladinou. V neděli jazzový klub napsal, že je u něj „méně vody než při srpnovém suchu“. Pomohla protipovodňová vrata plavební komory na Vltavě.

Přehlídka designu a módy Designblok oznámila, že letošního ročníku, který začíná v Praze 2. října, se zřejmě neúčastní opavská značka Todus. Voda, která zasáhla továrnu, totiž poškodila nábytek i stroje. „Jsou s námi od samého začátku. Ve fabrice měli dva metry vody, takže účast zatím ruší, možná, že ještě během čtrnácti dnů se stane nějaký zázrak,“ uvedla ředitelka akce Jana Zielinski.

Naopak některé instituce provoz obnovují nebo se ho rozhodly nepřerušit. V Pardubicích, kde se povodňová situace pomalu uklidňuje, tak znovuotevírá Gočárova galerie v Automatických mlýnech. Do 6. října tam byla prodloužena výstava plakátů i monumentálních obrazů mistra secese Alfonse Muchy.

V roce 2002 povodně zničily divadlo v Karlíně, Národní se brání vraty

I kulturní instituce se poučily z předchozích katastrofických povodní v letech 1997 a 2002. Například před dvaadvaceti lety patřil k nejvíce zasaženým oblastem pražský Karlín. Pro tamní hudební divadlo byla povodeň fatální. „Celé bylo kompletně zničené vodou z kanalizace. Byly tady výkaly, odpadky, krysy, všechno bylo shnilé, byl tu nepředstavitelný zápach,“ popsal produkční karlínské scény Jan Křehla. Prostor poté prošel nákladnou rekonstrukcí za tři čtvrtě miliardy korun.

V Národním divadle zatopila tehdy Vltava historické tunely a suterén. Letos tam aktivovali protipovodňová vrata. Děje se tak poměrně často, zhruba jednou za rok. „V případě, že se zvýší hladina Vltavy. Stačí opravdu třeba o metr, v případě, kdy Vltavská kaskáda upouští vodu, tak musíme vrata zatěsnit,“ potvrdil Jan Míka z technicko-provozní správy divadla.

Nahrávám video

Knihovny nabízejí pomoc

V Národní knihovně se jedním ze symbolů povodní roku 2002 stal namočený prvotisk Pražské bible z patnáctého století. Pro sušení vzácných dokumentů byla vyvinuta vakuová komora. „Jsme samozřejmě připraveni pomoci institucím postiženým povodněmi zachránit poničené knižní svazky,“ ujistil generální ředitel knihovny Tomáš Foltýn.

Pomoc při záchraně archiválií a sbírkových předmětů nabízí také Národní technické muzeum (NTM). „Národní technické muzeum aktivovalo pro případ potřeby své unikátní vysoušecí pracoviště pro záchranu archiválií, včetně mrazicího boxu, abychom pomohli kolegům, jak jen to bude možné,“ uvedl generální ředitel NTM Karel Ksandr. l tamní pracovníci mají zkušenosti z povodní v roce 2002.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 3 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 10 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
včera v 20:05

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.