Národní knihovna

Týrání, hlad a dřinu zažívali běžně v sovětských pracovních táborech muži i ženy. Národní knihovna, portál Gulag.cz a organizace Memorial teď v nové expozici ukazují každodenní život vězeňkyň, které peklo gulagů přežily. Několik takových příběhů je k nahlédnutí v pražském Klementinu na výstavě nazvané Nitky vzpomínek.

Povodňová situace v Česku má vliv i na kulturní dění. Návštěvníci akcí by si měli raději ověřit, zda a za jakých podmínek se představení či koncerty konají. Zároveň se ochrana kulturních institucí stále zlepšuje na základě předchozích zkušeností.

Celkem devět Gruzínců zadržela policie v uplynulých měsících po celé Evropě kvůli krádežím vzácných knižních originálů v hodnotě dohromady asi 62,5 milionu korun. Tiskopisy z mnoha knihoven kontinentu včetně České republiky nahrazovali kopiemi. Zaměřovali se přitom především na ruskojazyčnou literaturu.

V Česku ročně vychází tisíce knih, cílem výročních cen Magnesia Litera je pomoci čtenářům se na tomto trhu zorientovat. Na nejlepší loňské knihy upozorní 18. dubna. Úspěch má pro autory i praktický dopad – zvýšená pozornost zvedá prodeje. I tak se ale podle spoluzakladatele cen Magnesia Litera Pavla Mandyse psaním uživí jen hrstka českých spisovatelů.

Národní knihovna v Praze se počátkem 90. let dostala do finančních problémů. Její vedení bylo nejprve nařčeno ze zpronevěry 13 milionů, později se ukázalo, že šlo o chybu v účetnictví. Z potíží měla instituci pomoci Melonova nadace. Ta měla podle plánu knihovně mimo jiné pomoci postavit novou budovu a vybudovat automatizovanou knihovní síť.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pouhé tři dny mají návštěvníci na prohlídku vzácných rukopisů v Zrcadlové kapli pražského Klementina. Mezi osmnácti originály se nachází i latinský zlomek Dalimilovy kroniky a Velislavova bible, kterou Národní knihovna veřejnosti ukázala naposledy v devadesátých letech. Krátkodobá výstava doplňuje expozici Kniha a závoj připravenou k výročí úmrtí svaté Ludmily.

Národní knihovna předpokládá, že v pondělí otevře své služby veřejnosti v režimu, který měla před kybernetickým útokem. Knihovnu postihl v noci z pondělí na úterý a od té doby byla pro čtenáře uzavřená.

Na poslední chvíli byla uzavřena dohoda mezi vládou a Svazem českých knihkupců a nakladatelů o prodloužení přístupu k digitalizovaným dokumentům vybraných knihoven. Studenti, učitelé či vědci se k nim mohou dostat nově až do konce června, a to prostřednictvím Národní digitální knihovny, která je v covidové době pro ně často jediným zdrojem potřebných studijních materiálů.

Novým generálním ředitelem Národní knihovny (NK) bude Tomáš Foltýn, funkce se ujme v květnu. Foltýn dosud v knihovně zastával funkci ředitele Odboru správy fondů. Vybrán byl z pěti kandidátů.

Skóre v protiepidemickém systému PES, podle kterého se v Česku mění opatření proti onemocnění covidem-19, kleslo na 57 bodů, to znamená třetí stupeň. V Česku ale platí od pondělí stupeň čtvrtý. V předchozích čtyřech dnech bylo totiž skóre 62 bodů. Za neděli laboratoře prokázaly 1509 nových případů, nejméně od 28. září. K pondělnímu podvečeru pak přibylo 1841 nakažených.

Úterní odvolání ředitele Národní knihovny Martina Kocandy zdůvodnil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) problémy s IT zakázkou na e-knihovnu, která podle něj souvisí i s podobnými zakázkami samotného ministerstva. Těmi se nyní zabývá policie. Ministr v Interview ČT24 řekl, že kolem projektu e-knihovny se pohybovali lidé spojení se zakázkami, které označil za zmanipulované. Podle Kocandy ministr lže.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se rozhodl odvolat generálního ředitele Národní knihovny Martina Kocandu. Svůj krok odůvodnil netransparentními projekty a nefunkčním řízením. Konkrétně zmínil například problematický projekt e-knihovny a nepostupující revitalizaci Klementina. Kocanda v reakci uvedl, že sporný projekt e-knihovny sám zastavil. O svém konci ve funkci se prý dozvěděl od ministra v úterý ráno, žádné právní kroky v této souvislosti nechystá.

Ošetřovné pro živnostníky kvůli uzavřeným školám či sociálním službám se zvýší ze 424 na 500 korun na den, a to od dubna. Vyšší částka se bude vyplácet nejdéle do konce června. Vláda schválila také obnovení mezinárodní železniční a autobusové dopravy od 11. května. Kabinet v pondělí odsouhlasil také odklad celé elektronické evidence tržeb (EET) až do konce letošního roku, v úterý by se tím měla zabývat sněmovna.  Od května budou cizinci moci do Česka za prací.

Up End Down Symphony se jmenuje jedno z představení Cirku La Putyka, který byl v Česku průkopníkem internetového vysílání inscenací po rušení kulturních akcí. „Up and down“, tedy nahoru a dolů, to jde v souvislosti s opatřeními proti šíření nemoci COVID-19 i s tuzemskou kulturou. Jako cesta ode dna se ukazují právě (živé) streamy, kdy se sdílení společného zážitku z koncertu či divadla přesouvá na síť, v určitém smyslu zároveň záchrannou.

Po více než deseti letech navrhne ministerstvo kultury, aby byla postavena nová budova pro Národní knihovnu (NK). Ministr resortu Lubomír Zaorálek má v úmyslu předložit vládě potřebný materiál. Termín ještě není znám. Důvodem pro návrh jsou stejně jako při předchozím neúspěšném pokusu nedostatečné prostorové kapacity knihovny. Zaorálek zároveň jedná s pražským primátorem o možném místě.

Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně poslalo do Německa nejohroženější knihy ze svých sbírek. Tam je čeká odborné ošetření, které prodlouží jejich život. Jde převážně o vzácné bible staré až pět století. Převoz sedmi tisků náboženské povahy zajistil speciální vůz odolný proti výbuchu.

Ústřední knihovnická rada má staronového šéfa, povede ji Vít Richter. Ve čtvrtek si ho do svého čela zvolili členové rady. Richtera těsně před svým koncem na ministerstvu kultury odvolal Antonín Staněk (ČSSD), současný šéf resortu Lubomír Zaorálek (ČSSD) jeho krok kritizoval už na začátku září.

Novým předsedou Ústřední knihovnické rady už nemusí automaticky být ředitel Národní knihovny, jak těsně před svým odchodem z funkce ministra kultury určil Antonín Staněk (ČSSD). Jeho nástupce Lubomír Zaorálek příslušné rozhodnutí, které kritizovala odborná knihovnická obec, zrušil, informoval web Deník.cz.

Končící šéf Ústřední knihovnické rady Vít Richter důvod svého odvolání nezná. Domnívá se ale, že za ním může být jeho kritika situace v Národní knihovně. Řekl to v Událostech, komentářích. Richtera s odkazem na změnu statutu rady odvolal z místa, které zastával dvě desítky let, bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) poslední den svého působení ve funkci. Richtera má ve funkci nahradit dosavadní ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) poslední den ve funkci odvolal šéfa Ústřední knihovnické rady Víta Richtera, který tento ministrův poradní orgán vedl více než 20 let. Uvedl to v pondělí server Deníku N. Staněk pro Českou televizi reagoval, že se rozhodl pro koncepční změnu.

Z Národní knihovny v Praze odvezl kamion 3800 knih na odkyselení na specializované pracoviště do Německa. Takové množství knih váží dvě a čtvrt tuny. Bez odkyselení by se papír mohl za pár měsíců rozpadnout, procedura ho naopak uchová na další desítky let. Odvezená várka se v říjnu do knihovny vrátí a kamion odveze další dvě a čtvrt tuny publikací. Ministerstvo kultury uvolnilo na zakázku šest milionů korun.

Národní knihovna (NK) a ministerstvo kultury podepsaly s Eliškou Kaplicky Fuchsovou memorandum o převodu autorských práv k projektu takzvaného blobu. Práva a dokumentaci k nikdy nerealizované budově knihovny, kterou navrhl její zesnulý manžel Jan Kaplický, poskytne vdova tímto způsobem českému státu. Blob budil před více než deseti lety poměrně vášnivé diskuse veřejnosti i politiků. Ani memorandum neznamená definitivní rozhodnutí o stavbě, je třeba vést další jednání. Jisté navíc není, že případnou novou budovou pro knihovnu bude právě blob.

Vzácný dokument z roku 1414 související s církevním reformátorem Janem Husem se na nedělní aukci společnosti 1. Art Consulting vydražil za kladívkovou cenu 6,1 milionu korun. S aukčním poplatkem tak nový soukromý majitel zaplatí částku přesahující sedm milionů. O listinu neúspěšně jevila zájem i Národní knihovna (NK).

Projekt digitalizace titulů uložených v Národní knihovně byl zahájen před šesti lety, počet naskenovaných stránek se už blíží k padesáti milionům. Čtenáři se k textům dostanou většinou jen na počítačích v pražském Klementinu. To by se ale mělo změnit – vedení instituce jedná o neomezeném přístupu.