Pouhé tři dny mají návštěvníci na prohlídku vzácných rukopisů v Zrcadlové kapli pražského Klementina. Mezi osmnácti originály se nachází i latinský zlomek Dalimilovy kroniky a Velislavova bible, kterou Národní knihovna veřejnosti ukázala naposledy v devadesátých letech. Krátkodobá výstava doplňuje expozici Kniha a závoj připravenou k výročí úmrtí svaté Ludmily.
Klementinum po 30 letech vyzvedlo z trezoru Velislavovu bibli, vystavuje i další vzácné rukopisy
Zlomek Dalimilovy kroniky dokládá, že nejstarší česká kronika byla přeložena i do latiny. Překlad patrně vznikl na objednávku Jana Lucemburského nebo Karla IV. Dochovala se z něj zhruba desetina, 24 pergamenových stran s velmi bohatými iluminacemi.
Rozsáhlost původního rukopisu lze jen tušit. „Když jsme v roce 2015 rukopis zakoupili do našich sbírek, potažmo do majetku českého státu, tak jsme nezískali žádné další zprávy o tom, že by se někde ve světě vyskytovaly další části,“ podotýká autorka výstavy Renáta Modráková.
Vzácný středověký komiks
Nejvýznamnějším rukopisem celé výstavy je Velislavova bible, připodobňována je často ke středověkému komiksu. Hodnota této památky je podle Modrákové těžko vyčíslitelná.
„Tento nádherný rukopis pochází z padesátých let čtrnáctého století, tedy z doby vlády císaře a krále Karla IV. Naprosto jasně v něm převažuje obraz, iluminace, textu je poskrovnu. Rukopis je unikátní tím, že vedle klasických biblických scén zobrazuje také legendy ze života našich světců, a to hodně emočním, expresivním způsobem,“ upozorňuje Modráková. Díky vyobrazení střípků z každodenního života středověké společnosti je rukopis také zdrojem tehdejšího života či módy.
Podle dvacetikilového rukopisu zpívalo celé bratrstvo
Dočasná výstava ukazuje celkem osmnáct děl. Nejstarší vystavený rukopis byl sepsán už v druhé polovině dvanáctého století a vznikl pro jeptišky v klášteře benediktinek u Svatého Jiří. Nejtěžším exponátem je pak takzvaný Malostranský graduál, který váží více než dvacet kilo. Pochází z druhé poloviny šestnáctého století.
„Ta váha a velikost byly dány tím, že z něho zpívalo bratrstvo, tedy víc lidí najednou. Proto větší písmena a větší obrázky. Víme, že tento rukopis používali na Novém Městě pražském,“ doplnila Renáta Modráková.
Zpátky do trezoru
Vystavené rukopisy pocházejí ze sbírek Národní knihovny, všechny také v různých kontextech zmiňují svatou Ludmilu. „Jedná se o mimořádnou příležitost vidět na krátkou dobu především středověké rukopisy, které jsou spojeny se svatoludmilskou legendou, vidět mistrovství těch, kteří rukopisy vytvářeli. Ať už tady v českých zemích, nebo se jedná o skvostné importy ze severní Itálie,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Vzhledem k vzácnosti jsou díla veřejnosti přístupná jen od 14. do 16. ledna, poté se vrátí zpátky do trezoru. „Nejvýznamnější dokumenty z našich sbírek jsou uloženy v trezorových místnostech, které splňují ty nejpřísnější normy na uložení tohoto typu dokumentů. V těchto prostorech pravidelně monitorujeme teplotu, vlhkost a další fyzikální parametry a samozřejmě dbáme i na bezpečnost,“ popsal generální ředitel Národní knihovny Tomáš Foltýn.
Až do konce ledna si ale mohou zájemci prohlížet v Galerii Klementinum výstavu Kniha a závoj, kde je k vidění necelá čtyřicítka originálů se svatoludmilskou tematikou.