Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se rozhodl odvolat generálního ředitele Národní knihovny Martina Kocandu. Svůj krok odůvodnil netransparentními projekty a nefunkčním řízením. Konkrétně zmínil například problematický projekt e-knihovny a nepostupující revitalizaci Klementina. Kocanda v reakci uvedl, že sporný projekt e-knihovny sám zastavil. O svém konci ve funkci se prý dozvěděl od ministra v úterý ráno, žádné právní kroky v této souvislosti nechystá.
„Dlouhodobě netransparentní.“ Ministr kultury odvolal ředitele Národní knihovny Kocandu
7 minut
Události, komentáře: Rozhovor s Martinem Kocandou
Situaci v Národní knihovně (NK) označil Zaorálek za dlouhodobě netransparentní a opakované rozhovory s šéfem instituce prý příliš úspěšné nebyly. Podle něj Martin Kocanda, stejně jako kdokoliv ve vedení, nese odpovědnost za způsob, jak jsou projekty realizovány a zda jsou smysluplné.
Otazníky kolem Národní e-knihovny
Zaorálek uvedl, že na doporučení garanční rady Národní knihy pozastavuje projekt e-knihovny spojený s dotací evropských fondů ve výši 144 milionů korun. Nesrovnalosti prověřují policie či Bezpečnostní informační služba.
„Pamatuji si na předposlední jednání garanční rady Národní knihovny, kde byl obecný názor, že Národní knihovna si chce pořídit lamborghini, zatímco ostatní knihovny budou jezdit v trabantech,“ podotkl ministr. Hlavní ideou projektu Národní e-knihovna měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.
„Cíle, kterých měl dosáhnout projekt e-knihovny, jsou naprosto zásadní a důležité. To, nad čím jsem měl otazníky, byla otázka ceny za projekt a zvolených technických řešení,“ vyjádřil se Kocanda po Zaorálkově oznámení. Proto prý požádal garanční radu NK, aby se na projekt podívala a vyjádřila se k němu. „Já jsem pak na základě doporučení garanční rady projekt v této podobě zastavil,“ dodává.
Problémy s Klementinem
Za problematickou považuje šéf resortu také třetí fázi revitalizace Klementina. Podle něj přípravy na další úpravy historické budovy dostatečně nepostupují. „Celé to na mě působí dojmem, jako kdyby se knihovna k revitalizaci vůbec nechystala,“ obává se Zaorálek.
Klementinum se rekonstruuje přes deset let a potíže se zřizovatelem kvůli protahované revitalizaci měli i Kocandovi předchůdci. Podle současných plánů vlády by se program, v němž se pro Klementinum počítá ještě s neutracenou miliardou, měl prodloužit o čtyři roky.
„Jsou připravené podklady ke třetí etapě. V procesu její přípravy se sbíhaly dva protichůdné názory na věc,“ vysvětlil průtahy Kocanda. „Po celou dobu jsme hledali kompromis. V současné době ho schválily orgány památkové péče. Revitalizace Klementina způsobí to, že areál bude krásný. Poskytování služeb Národní knihovny ale revitalizace neposune ani o centimetr dopředu,“ obává se odvolaný ředitel.
17 minut
Tisková konference Lubomíra Zaorálka k situaci v Národní knihovně ČR
Nejasnosti navíc ministr vidí v pronájmech Klementina na komerční akce. „Podle informací, které mám, se to neděje běžnými komerčními smlouvami, ale jakýmisi memorandy, o nichž mám pochyby, že jsou dodržováním standardních postupů,“ vysvětil ministr.
Kocanda upozorňuje, že při svém nástupu do funkce podědil několik nevýhodných smluv, především smlouvu firmy na provádění turistů v Klementinu. „Ročně platí knihovně milion korun a získává mnohonásobně více. Jde o dlouhodobou smlouvu, již jsme se snažili vypovědět, ale soud jsme prohráli a nezbývá než strpět doběhnutí smlouvy,“ řekl. To zřejmě potrvá ještě dva roky.
Neuskutečněný nákup notářského zápisu
Zaorálek kritizoval také neuskutečněný nákup notářského zápisu z roku 1406, který loni v červnu vydražila Národní knihovna za více než 18 milionů korun. Nikdy jej však nezaplatila, po aukci se objevily spekulace o jeho původu a policie jej zabavila s podezřením, že je kradený.
Kocanda na Zaorálkovy pochyby namítá, že koupit dílo mu doporučili odborníci z NK na staré tisky. „Ministerstvo na všech úrovních řízení ho doporučilo nakoupit za cenu, kterou určilo, a tehdejší ministr Antonín Staněk (ČSSD) záměr schválil,“ řekl Kocanda.
Případ pro policii
Ministr v souvislosti se změnami v Národní knihovně připomněl své nedávné rozhodnutí o zrušení projektu Czechiana. Portál, který měl umožnit přístup k materiálům kulturního dědictví, označil tehdy za megalomanský a nadbytečný.
„Situací kolem těchto zakázek se zabývají i bezpečnostní složky, takže mi situace v Národní knihovně připomíná, co řešíme na ministerstvu kultury. Shodou okolností je to spojeno se stejnými jmény a firmami,“ prohlásil.
Orgány činné v trestním řízení kontaktoval dle svých slov i Kocanda. Stejně jako jeho předchůdci byl prý v čele knihovny vystaven nátlaku. „V poslední době čelím výhrůžkám z různých skupin, nátlakům, bylo poškozeno i moje vozidlo a bylo mi naznačeno, že to souvisí s otázkami IT a snahou skupin se do Národní knihovny dostat,“ upřesnil.
Knihovnu knihovníkům
Martin Kocanda řídil nejvýznamnější knihovnu v zemi od roku 2017, kdy ho jmenoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Bývalý vězeňský kaplan a ředitel ústředí Českobratrské církve evangelické tehdy vystřídal v čele instituce památkáře Petra Kroupu. Kocandovo jmenování vyvolalo protesty odborářů, podle nichž neměl nový ředitel náležité odborné zkušenosti.
Dočasným vedením pověřil Zaorálek dlouholetého zaměstnance knihovny, ředitele Knihovnického institutu NK Víta Richtera. Funkce se ujme ve středu. „Mým úkolem je vyčistit stůl pro nového ředitele,“ shrnul Richter.
Na místo po Kocandovi vypíše ministr výběrové řízení. „Chtěl bych vrátit knihovnu knihovníkům,“ plánuje.
