„Megalomanská, nepotřebná černá díra.“ Zaorálek ruší projekt Czechiana za půl miliardy korun

Nahrávám video

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) ruší projekt portálu Czechiana za 449,5 milionu korun. Je podle něj megalomanský a nadbytečný. Na zastavení projektu bez postihů a právních důsledků zbývalo podle ministra jen pár dnů. Požadavkům EU lze podle něj dostát za méně peněz.

Portál Czechiana měl umožnit přístup k obrazovým, textovým, audiovizuálním a zvukovým materiálům, které jsou součástí kulturního dědictví. Projekt se připravoval několik let, loni v dubnu zakázku schválila vláda a ještě letos v lednu ministerstvo potvrdilo, že se portál s ročním zpožděním spustí letos v říjnu. 

Projekt se připravoval několik let, loni byl schválen jako prioritní v rámci vládního programu Digitální Česko. Tendr na vybudování portálu vypsalo ministerstvo loni v dubnu v době, kdy úřad vedl Zaorálkův předchůdce a spolustraník Antonín Staněk.

Ministerstvo tehdy uvádělo, že zpřístupněny pro uživatele budou fotografie, obrazy, mapy, knihy, archivní materiály, filmy, záznamy televizního a rozhlasového vysílání i hudba. Podklady do systému měly dodávat Národní památkový ústav, Národní muzeum, Národní knihovna, Národní galerie, Národní filmový archiv a Moravská zemská knihovna.

Technicky ale měl portál Czechiana pouze přesměrovávat požadavky na vyhledání konkrétního díla na instituce, odkud materiály pocházejí. Měl navázat na projekt Evropské komise Europeana, v němž by měla být v budoucnu přístupná všechna volně šiřitelná kulturní díla unijních zemí. Aktuálně v něm zájemci najdou přes 58 milionů uměleckých děl, artefaktů, knih, videí a zvuků z celé Evropy.

Obálky s nabídkami se otevíraly loni v říjnu a vítězem zakázky za 269 milionů korun bez DPH byla Společnost pro národní informační kulturní portál Czechiana Tempest a jako společník družstvo Czech It Cluster.

Podle Zaorálka to byla největší IT zakázka, která se na ministerstvu připravovala. „Celá věc byla spravována velmi podivným způsobem, zaměstnanec firmy, který to měl na starosti, mi nebyl schopen projekt vysvětlit,“ oznámil ministr.

Připomněl, že už v roce 2017 upozornilo ministerstvo vnitra resort kultury na to, že projekt Czechiana vykazuje výrazné disproporce mezi náklady a efekty, a žádalo, aby ministerstvo zvážilo, zda peníze jsou odpovídající. „Ministerstvo tehdy reagovalo tak, že to nemůže učinit, protože to není s čím porovnat,“ řekl ve čtvrtek Zaorálek.

Projekt označil za černou díru. „Nikdo se k němu neznal, všichni, se kterými jsem mluvil, měli pochyby a výhrady. Nepodařilo se mi najít nikoho, kdo by mi řekl, že je projekt opravdu potřeba. Tím se mi potvrdily moje obavy,“ vysvětlil. 

Zaorálek: Digitalizace kultury ano, ale lépe

Součástí projektu bylo také dodávání informací do evropského systému Europeana. V něm by měla být v budoucnu přístupná všechna volně šiřitelná kulturní díla unijních zemí. Aktuálně v něm zájemci najdou přes 58 milionů uměleckých děl, artefaktů, knih, videí a zvuků z celé Evropy. Své národní portály mají Slovensko či Maďarsko.

Většina z kulturních institucí, které by měly Czechianě poskytovat materiál, už své digitální archivy mají. Je to Národní digitální knihovna nebo portál eSbírky, který nabízí muzejní sbírky. Zaorálek ve čtvrtek uvedl, že české národní instituce jsou schopny i bez projektu Czechiana dodávat do Europeany potřebné informace. Peníze, které měly jít do portálu Czechiana, podle něj účelněji využijí jednotlivé české instituce. „Digitalizace je potřeba, ale peníze můžeme využít lépe,“ řekl ministr. 

Rozpočet projektu činil téměř 449,5 milionu korun, 290 milionů korun mělo pocházet z evropských fondů. Veřejná zakázka byla na 269 milionů korun bez DPH. Přípravu IT zakázek na ministerstvu chce Zaorálek prověřit auditem, z jehož závěrů případně vyvodí personální postihy.

Zaorálek na ministerstvo nastoupil před půl rokem. Ve čtvrtek zmínil, že personální změny mu umožnily zorientovat se i v ekonomických souvislostech jednotlivých projektů. Věc podle něj nesouvisí s výzvou premiéra Andreje Babiše (ANO), aby resorty zkontrolovaly své IT zakázky.

Problémy s IT zakázkami mají i jiní ministři

Některá ministerstva měla v posledních týdnech kvůli IT systémům problémy. Ministerstvo dopravy řešilo předražený systém na elektronické dálniční známky, na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) kvůli zadávacímu řízení zasahovala tento týden policie a obvinila dva lidi.

Kvůli zakázce na systém k elektronickým dálničním známkám skončil v lednu ve vládě ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO). Stát měl za systém původně zaplatit 401 milion korun, Státní fond dopravní infrastruktury ale zakázku po velké kritice zrušil. Kvůli případu vláda rozhodla, že veškeré záměry zakázek na IT u státních institucí v ceně nad šest milionů korun bude schvalovat odbor hlavního architekta eGovernmentu na ministerstvu vnitra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoliv omezení.
08:22Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 3 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 14 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.