Přibývá knih, jejichž vydání spisovatelé financují prostřednictvím veřejné sbírky. Potvrzují to data, která ČT získala od crowdfundingových platforem jako Donio, Hithit nebo Startovač, ale také z Národní knihovny. Komunitní financování využívají hlavně začínající autoři. Umožňuje jim to nejen pokrýt náklady na vydání knihy, ale i navázat přímý kontakt s budoucími čtenáři.
Vydat svou první knihu Prostě miluj prostřednictvím jedné z crowdfundingových platforem se rozhodly i tři studentky České zemědělské univerzity Andrea, Katrin a Kateřina. Hlavním důvodem byl podle nich nedostatek financí a zároveň touha propojit vydání knihy s charitativní pomocí. „Část vybraných prostředků věnujeme nadačnímu fondu Pink Bubble, který pomáhá mladistvým s onkologickým onemocněním,“ vysvětlují. Pro svou sbírku si nastavily tři finanční částky – čtyřicet, šedesát a osmdesát tisíc, přičemž první pokryje tisk dvou set knih.
Na Doniu bylo v roce 2024 spuštěno 133 finančních sbírek na knihy, z nichž téměř 68 procent dosáhlo úspěchu. Stejně jako zmíněné studentky uvažuje stále více hlavně začínajících autorů. Hithit začal s kampaněmi na knihy už v roce 2013, kdy jich spustil 34. Mezi lety 2020 a 2024 již proběhlo 353 úspěšných projektů. Platforma Startovač s knižními projekty začala také v roce 2013 a od té doby takto financovala 749 jednorázových projektů a čtyři dlouhodobé kampaně.
Samovydávání jako trend
Některé publikace, které byly takto vydané, se dostanou i do Národní knihovny. Její data ukazují, že v roce 2020 šlo o 826 publikací, loni už 901 titulů.
„Mohu potvrdit, že v období covidu akcelerovaly některé změny v chování samonakladatelů a čtenářů. Nesouvisí to ale přímo s covidem, ale s širšími společenskými a technologickými změnami,“ vysvětluje Michal Záviška z Národní knihovny.
Trendu, kdy na vydání knih autoři sami vybírají peníze, si všímá i Asociace malých nakladatelů a knihkupců. „Vzhledem k rostoucí dostupnosti samovydavatelských platforem je jasné, že se situace změnila a knih přibývá. Podle mého názoru je tento posun důsledkem tendence trhu směřovat k demokratizaci kultury,“ doplnila Anna Štiková z asociace.
Crowdfunding jako způsob zapojení čtenářů
Jednu z platforem si pro vydání nejen své poslední knihy Zemětření zvolil Matěj Chalupa. „Crowdfunding pro mě nebyl jen způsobem financování, ale i způsobem, jak nabídnout knihu přímo zájemcům,“ říká. Potřebnou částku, dvacet tisíc korun, vybral během 24 hodin. Takto se mu podařilo vydat už třetí knihu.
Například na Doniu se průměrná částka na vydání knihy pohybuje mezi sto až dvěma sty tisíci korunami. „Dětské knihy a poezie jsou v poslední době velmi žádané,“ uvádí Tereza Krejčí z Donia. Ti, kteří na knihy přispějí, ji pak zpravidla dostanou levněji, často s podpisem nebo věnováním.
Marcela Tučková ze Svazu českých knihkupců ale upozorňuje na náročnost celého procesu. „Crowdfunding vyžaduje nejen pečlivou přípravu kampaně, ale i aktivní zapojení autora během celého procesu. Nestačí jen spustit projekt a čekat na podporu. Je třeba mít promyšlenou propagaci a strategii, jak oslovit cílové publikum,“ popisuje. Neúspěšné kampaně podle ní často doplácejí na nedostatek sdílení a slabou komunitu kolem projektu.
Podobný názor sdílí i autorky knihy Prostě miluj, které s crowdfundingem mají zkušenost. „Ano, tuto cestu bychom doporučily ostatním autorům, ale pouze za předpokladu, že si jsou jistí, že během stanoveného období dokážou potřebnou částku získat. To vyžaduje důkladnou přípravu, zejména v oblasti marketingu, a ochotu aktivně oslovovat lidi nejen on-line, ale i osobně,“ uvádějí.
