Obrazy Zdeňka Buriana i archeologické nálezy přibližují dobu, kdy Brnem táhli mamuti

Nahrávám video

Jak žili pravěcí lidé nebo jak vypadala fauna doby ledové, přibližuje návštěvníkům opět výstava v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice Když Brnem táhli mamuti pravěký svět ukazuje na sedmi desítkách obrazů od malíře Zdeňka Buriana, který je znám především ilustracemi k příběhům z tohoto období. Doplňují je trojrozměrné exponáty a scény z pravěku i archeologické nálezy, které upřesňují Burianův pohled o současné poznatky.

Zdeněk Burian za svůj život vytvořil přes čtrnáct tisíc prací, proslul zejména paleontologickými rekonstrukcemi pravěkých vymřelých zvířat, rostlin a prehistorických krajin. Jeho ilustrace využili vydavatelé knih i filmová studia. S Karlem Zemanem natočil dobrodružnou Cestu do Pravěku, kterou viděl i Steven Spielberg, což ho možná inspirovalo k natočení Jurského parku.

„Zdeněk Burian dokázal jedinečným způsobem zachytit příběh zobrazovaných výjevů. Měl velmi vřelý vztah k přírodě,“ připomíná Petr Kostrhun z Moravského zemského muzea. To má ve sbírkách dvě stovky Burianových obrazů, sedmdesát olejů nyní vystavuje v Pavilonu Anthropos. Vedle maleb pověsili kurátoři také náčrty, které Burian používal jako předlohu pro své obrazy.

Burian spolupracoval také s vědci a svá díla přemalovával podle nových vědeckých poznání. Některé evoluční články ve vývoji člověka Burian namalovat vůbec nemohl, protože je vědci ještě neznali. Příkladem je Australopithecus sediba, ve výstavě rovněž připomenutý.

Jiní lovci mamutů

Podle historičky umění a antropoložky Barbory Půtové dokázal Burian svým objektům dát duši a příběh. Jeho obrazy dosud oslovují nejen laiky, ale i odborníky, a to přesto, že vědecké poznání se od Burianových dob vyvinulo.

„Například už nepředpokládáme, že lov mamuta probíhal tak, jak jej Burian zachytil, tedy že by se lovci dokázali přiblížit k mamutovi tak blízko. Potravinovou základnu tvořila spíše menší zvířata,“ uvedla Půtová.

Současné poznání o pravěku zastupují na výstavě 3D rekonstrukce lidí i zvířat, které autoři využili i pro vytvoření konkrétních výjevů z pravěkého života. Návštěvníci se například „seznámí“ s šamanem, jehož hrob byl na konci devatenáctého století nalezen v Brně. Oblečen byl v kůži a kožešinách, spolu s tělem kdysi šamanovi současníci uložili většinu jeho šamanských potřeb a také kly a kosti velkých zvířat.

Výstava nazvaná Když Brnem táhli mamuti potrvá s dílčími obměnami do konce příštího roku. Myslí i na návštěvníky s handicapem, některých exponátů se lze dotýkat a ústřední video výstavy je tlumočené do znakové řeči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 13 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled