Obrazy Zdeňka Buriana i archeologické nálezy přibližují dobu, kdy Brnem táhli mamuti

Nahrávám video
Výstava o pravěku v Brně
Zdroj: ČT24

Jak žili pravěcí lidé nebo jak vypadala fauna doby ledové, přibližuje návštěvníkům opět výstava v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice Když Brnem táhli mamuti pravěký svět ukazuje na sedmi desítkách obrazů od malíře Zdeňka Buriana, který je znám především ilustracemi k příběhům z tohoto období. Doplňují je trojrozměrné exponáty a scény z pravěku i archeologické nálezy, které upřesňují Burianův pohled o současné poznatky.

Zdeněk Burian za svůj život vytvořil přes čtrnáct tisíc prací, proslul zejména paleontologickými rekonstrukcemi pravěkých vymřelých zvířat, rostlin a prehistorických krajin. Jeho ilustrace využili vydavatelé knih i filmová studia. S Karlem Zemanem natočil dobrodružnou Cestu do Pravěku, kterou viděl i Steven Spielberg, což ho možná inspirovalo k natočení Jurského parku.

„Zdeněk Burian dokázal jedinečným způsobem zachytit příběh zobrazovaných výjevů. Měl velmi vřelý vztah k přírodě,“ připomíná Petr Kostrhun z Moravského zemského muzea. To má ve sbírkách dvě stovky Burianových obrazů, sedmdesát olejů nyní vystavuje v Pavilonu Anthropos. Vedle maleb pověsili kurátoři také náčrty, které Burian používal jako předlohu pro své obrazy.

Burian spolupracoval také s vědci a svá díla přemalovával podle nových vědeckých poznání. Některé evoluční články ve vývoji člověka Burian namalovat vůbec nemohl, protože je vědci ještě neznali. Příkladem je Australopithecus sediba, ve výstavě rovněž připomenutý.

Jiní lovci mamutů

Podle historičky umění a antropoložky Barbory Půtové dokázal Burian svým objektům dát duši a příběh. Jeho obrazy dosud oslovují nejen laiky, ale i odborníky, a to přesto, že vědecké poznání se od Burianových dob vyvinulo.

„Například už nepředpokládáme, že lov mamuta probíhal tak, jak jej Burian zachytil, tedy že by se lovci dokázali přiblížit k mamutovi tak blízko. Potravinovou základnu tvořila spíše menší zvířata,“ uvedla Půtová.

Současné poznání o pravěku zastupují na výstavě 3D rekonstrukce lidí i zvířat, které autoři využili i pro vytvoření konkrétních výjevů z pravěkého života. Návštěvníci se například „seznámí“ s šamanem, jehož hrob byl na konci devatenáctého století nalezen v Brně. Oblečen byl v kůži a kožešinách, spolu s tělem kdysi šamanovi současníci uložili většinu jeho šamanských potřeb a také kly a kosti velkých zvířat.

Výstava nazvaná Když Brnem táhli mamuti potrvá s dílčími obměnami do konce příštího roku. Myslí i na návštěvníky s handicapem, některých exponátů se lze dotýkat a ústřední video výstavy je tlumočené do znakové řeči.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026
Načítání...