Vláda schválila plán na obnovu památek v Terezíně a Josefově

Vláda ve středu schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín na Litoměřicku a Josefov na Náchodsku. Na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun z havarijního fondu ministerstva kultury (MK) a rozpočtů krajů a měst. Dalších až 1,2 miliardy bude v letech 2024 až 2033 směřovat na další rozvoj těchto staveb z nového programu, který připravuje s kraji ministerstvo pro místní rozvoj, řekli ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a ministr kultury Martin Baxa (ODS).

„Peníze ze stávajícího havarijního programu na opravy památek ministerstva kultury i z nového programu ministerstva pro místní rozvoj by měly být k dispozici už v příštím roce,“ řekl Bartoš. Doplnil, že podle zástupců obou měst se již pracuje na projektové dokumentaci. Plánují se první úpravy u šesti vytipovaných objektů, čtyř v Terezíně a dvou v Josefově, kde by přibližně v polovině příštího roku měly začít sanační práce. Následně je podle Bartoše důležité hledat pro každou budovu v pevnosti nějaký budoucí život.

Z havarijního programu ministerstva kultury by mělo na opravy jít 1,73 miliardy korun, Baxa uvedl, že jde o 1,4 miliardy korun ze státních peněz a k nim se přidá 350 milionů korun ze zdrojů kraje a města. „A v programu, který bude stavět ministerstvo pro místní rozvoj, je 1,2 miliardy korun, ke kterým se ještě bude počítat s nějakou spoluúčastí, kterou teprve musíme nastavit. V prvním programu už je částka sečtena, v druhém bude nějaký podíl spoluúčasti,“ řekl Bartoš.

Prostředky z havarijního fondu MK mají podle ministra kultury zastavit destrukci šesti kulturních památek. V Terezíně jsou to Žižkova kasárna, Zbrojnice, Proviantní sklad a Vojenská nemocnice, v Josefově Čtvercová kasárna a Vojenská nemocnice. „Věci zašly příliš daleko. Hrozí pády střech a kusů zdiva, propadají se podzemní chodby,“ řekl Bartoš.

Hledá se budoucí využití

„Díky spolupráci státu, krajů a měst vznikl návrh, který konečně přináší jasnou perspektivu do budoucna. V letech 2024 až 2028 budeme prostřednictvím našeho havarijního programu na záchranu kulturních památek financovat revitalizaci unikátních historických objektů v Terezíně a Josefově. Jde o významné kulturní památky, v Terezíně navíc spojené s dramatickými událostmi a osudy mnoha lidí, na které nesmíme zapomenout. Jsem velmi rád, že tento dluh historické paměti můžeme splatit,“ řekl Baxa.

Podle Bartoše by v Terezíně a Josefově měly vzniknout stálé skupiny odborníků, které budou spolupracovat s kraji i ministerstvy a hledat budoucí využití pevnostních měst. Problém byl dlouhodobě neřešený a obce či města, která převzala objekty od armády, nikdy neměly peníze na to, aby je ze svých prostředků udržovaly či dokonce rekonstruovaly, řekl ve středu.

Pevnostní města Terezín a Josefov nechal v 18. století vybudovat císař Josef II. jako obranu proti vpádům z Pruska. Šlo o komplexy s rozsáhlým podzemím i složitou nadzemní částí, která sloužila k ubytování vojska i vedení bojů. Ve své době představovala špičkový obranný systém, který ale nikdy nebyl prověřen v boji, protože nepřátelé se mu vyhýbali. Za druhé světové války se Terezín stal symbolem perzekucí a genocidy, když zde němečtí nacisté zřídili věznici gestapa a židovské ghetto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 50 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled