Vláda schválila plán na obnovu památek v Terezíně a Josefově

Vláda ve středu schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín na Litoměřicku a Josefov na Náchodsku. Na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun z havarijního fondu ministerstva kultury (MK) a rozpočtů krajů a měst. Dalších až 1,2 miliardy bude v letech 2024 až 2033 směřovat na další rozvoj těchto staveb z nového programu, který připravuje s kraji ministerstvo pro místní rozvoj, řekli ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a ministr kultury Martin Baxa (ODS).

„Peníze ze stávajícího havarijního programu na opravy památek ministerstva kultury i z nového programu ministerstva pro místní rozvoj by měly být k dispozici už v příštím roce,“ řekl Bartoš. Doplnil, že podle zástupců obou měst se již pracuje na projektové dokumentaci. Plánují se první úpravy u šesti vytipovaných objektů, čtyř v Terezíně a dvou v Josefově, kde by přibližně v polovině příštího roku měly začít sanační práce. Následně je podle Bartoše důležité hledat pro každou budovu v pevnosti nějaký budoucí život.

Z havarijního programu ministerstva kultury by mělo na opravy jít 1,73 miliardy korun, Baxa uvedl, že jde o 1,4 miliardy korun ze státních peněz a k nim se přidá 350 milionů korun ze zdrojů kraje a města. „A v programu, který bude stavět ministerstvo pro místní rozvoj, je 1,2 miliardy korun, ke kterým se ještě bude počítat s nějakou spoluúčastí, kterou teprve musíme nastavit. V prvním programu už je částka sečtena, v druhém bude nějaký podíl spoluúčasti,“ řekl Bartoš.

Prostředky z havarijního fondu MK mají podle ministra kultury zastavit destrukci šesti kulturních památek. V Terezíně jsou to Žižkova kasárna, Zbrojnice, Proviantní sklad a Vojenská nemocnice, v Josefově Čtvercová kasárna a Vojenská nemocnice. „Věci zašly příliš daleko. Hrozí pády střech a kusů zdiva, propadají se podzemní chodby,“ řekl Bartoš.

Hledá se budoucí využití

„Díky spolupráci státu, krajů a měst vznikl návrh, který konečně přináší jasnou perspektivu do budoucna. V letech 2024 až 2028 budeme prostřednictvím našeho havarijního programu na záchranu kulturních památek financovat revitalizaci unikátních historických objektů v Terezíně a Josefově. Jde o významné kulturní památky, v Terezíně navíc spojené s dramatickými událostmi a osudy mnoha lidí, na které nesmíme zapomenout. Jsem velmi rád, že tento dluh historické paměti můžeme splatit,“ řekl Baxa.

Podle Bartoše by v Terezíně a Josefově měly vzniknout stálé skupiny odborníků, které budou spolupracovat s kraji i ministerstvy a hledat budoucí využití pevnostních měst. Problém byl dlouhodobě neřešený a obce či města, která převzala objekty od armády, nikdy neměly peníze na to, aby je ze svých prostředků udržovaly či dokonce rekonstruovaly, řekl ve středu.

Pevnostní města Terezín a Josefov nechal v 18. století vybudovat císař Josef II. jako obranu proti vpádům z Pruska. Šlo o komplexy s rozsáhlým podzemím i složitou nadzemní částí, která sloužila k ubytování vojska i vedení bojů. Ve své době představovala špičkový obranný systém, který ale nikdy nebyl prověřen v boji, protože nepřátelé se mu vyhýbali. Za druhé světové války se Terezín stal symbolem perzekucí a genocidy, když zde němečtí nacisté zřídili věznici gestapa a židovské ghetto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 31 mminutami

Pásy mohou zmírnit následky nehod, v meziměstských autobusech ale být nemusejí

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 1 hhodinou

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 4 hhodinami

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 16 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.