Prusko

Zásadní opravy na šesti památkách v havarijním stavu chtějí pevnostní Terezín na Litoměřicku a Jaroměř na Náchodsku, kam spadá pevnost Josefov, uskutečnit hlavně příští rok. Dílčí práce nicméně začnou už letos. Na opravy využijí dotace z ministerstva pro místní rozvoj, které vyhlásí první výzvu v červnu, řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Havarijní program na záchranu památek resortu kultury už funguje.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Vláda ve středu schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín na Litoměřicku a Josefov na Náchodsku. Na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun z havarijního fondu ministerstva kultury (MK) a rozpočtů krajů a měst. Dalších až 1,2 miliardy bude v letech 2024 až 2033 směřovat na další rozvoj těchto staveb z nového programu, který připravuje s kraji ministerstvo pro místní rozvoj, řekli ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Sociální sítě zaplavily v posledních dnech zdánlivě vážně míněné příspěvky o chystaném připojení ruské Kaliningradské oblasti k České republice. Satira se objevila poté, co Moskva po nelegálních referendech oznámila „návrat“ okupovaných ukrajinských oblastí do Ruska. Vtip kritizovala některá ruská média, která ho vzala vážně.

Válečné hry mohou pomáhat generálům, ale i nižším důstojníkům vymýšlet nejrůznější plány, odhadovat, jak se zachová nepřítel a promýšlet nejrůznější strategické a taktické možnosti. Vznikla z nich ale i zábava, která se stala fungujícím průmyslem.

Sjednocení Německa přispělo v Evropě ke dvěma válkám, stejně jako dvě (starší) války přispěly ke sjednocení Německa. V první z nich bojovalo Rakousko, ve druhé Francie a jejich protivníkem bylo pokaždé Prusko – ambiciózní pobaltské království, které pod svou korunou nakonec spojilo území od Rýna až po Vislu. K vyhlášení Německého císařství došlo před 150 lety – 18. ledna 1871.

Přesně před dvaceti lety, 2. prosince 2000, se jedna z nejvýraznějších olomouckých památek, barokní sloup Nejsvětější Trojice, dostala na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Sloup vysoký přes 32 metrů byl postaven v letech 1716 až 1754, jedná se o největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě. Pro Olomoučany je památka výjimečná i tím, že se na její stavbě podíleli jenom místní umělci.

Stál u zrodu komunismu, nazdory kritice kapitalismu ale sám podnikal. Přesně před 200 lety, 28. listopadu 1820, se narodil Friedrich Engels. Věrný spolupracovník Karla Marxe patřil mezi největší vzdělance své doby. Jejich společné učení zásadně ovlivnilo myšlení a životy milionů lidí na celém světě.

Policie v Berlíně rozpustila demonstraci odpůrců opatření proti šíření nového koronaviru, účastníci totiž nedodržovali dostatečné rozestupy a většina z nich neměla roušku. Informuje o tom agentura DPA. Podle policie se v centru Berlína sešlo několik desítek tisíc lidí, jejich naplánovaný průvod ale musel skončit dříve, než se dal do pohybu. Přesto se na mnoha místech metropole protestovalo, odpůrci vlády dokonce prorazili bariéry u Říšského sněmu.

Národ vzešlý z války. Tak zní titul ambiciózní drážďanské výstavy popisující roli, jakou sehrály při vzniku Německa konflikty devatenáctého století. Mezi nimi i ten proti Rakousku-Uhersku, který rozhodla v červenci 1866 bitva u Hradce Králové.

Historici se zlobí na Ředitelství silnic a dálnic. To chce u budoucí dálnice D35 na Královéhradecku postavit odpočívadlo, které má být uprostřed oblasti, kde v roce 1866 proběhla bitva u Hradce Králové – historicky největší vojenské střetnutí na českém území. Silničáři již ale připustili, že kvůli odmítavým reakcím odpočívku přesunou, nebo zcela zruší.

4. února 1920 se Československo rozšířilo o území Hlučínska. Dnes sice oblast hraničí s Polskem, v historii spíš ale stálo na pomezí mezi Českem a Německem. Desítky tisíc lidí s českými kořeny se připojily k nově vzniklému slovanskému státu, mnozí z nich ale raději vzpomínali na doby, kdy patřili k pruskému království.

Rodina Hohenzollernů požaduje navrácení stovek uměleckých předmětů, finanční odškodnění a také právo bydlet na zámku nedaleko Berlína. Německý stát nároky potomků posledního německého císaře odmítá s odkazem na údajnou spolupráci rodu s nacisty. Spor tak zřejmě nakonec skončí u soudu.