Přes tisíc koster vojáků našli archeologové na dvoře Břevnovského kláštera. Odkryli tam jedno z největších hromadných pohřebišť v Evropě. Pochází z období Sedmileté války. Vzhledem k velikosti a době, kdy se konflikt odehrál, jde podle nich o naprosto ojedinělý soubor.
Na místě bude stát kotelna na štěpku. Místo lopat bagrů pracují ale na dvoře u Břevnovského kláštera lopatky archeologů. Objevili tu tisíce starých kostí. „Tohle jsou poslední jedinci a blížíme se k počtu tisíců jedinců, což je zcela ojedinělé, výjimečné i na evropské poměry,“ vysvětluje archeolog Národního památkového ústavu Matouš Semerád.
„Naprostá většina – kolem osmdesáti procent – je těch mladých, mezi juvenis až adultus, to znamená do třiceti let,“ dodává antropolog Roman Bortel. Mrtví jsou z dob Sedmileté války. Dokládají to třeba mince s vyraženým letopočtem. Klášter tehdy sloužil jako pruský lazaret.
„Vědělo se, že tady ti pruští vojáci někde jsou pohřbeni, ale nevědělo se kde,“ říká podpřevor Benediktinského arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty Vojtěch Marek Malina. „Zřejmě je pochovávali podle jejich hodností či nějakých zásluh. Máme dva výjimečné hroby tím, že v nich byli jedinci položeni ve dvou vrstvách, kdežto v ostatních třeba v pěti nebo v šesti vrstvách,“ zdůrazňuje Bortel.
Archeologové objevili i kulky nebo knoflíky
Kromě kostí skrývalo pohřebiště i řadu dalších nálezů, třeba kulky, přezky z uniforem nebo knoflíky. „Kovy korodují, takže my nacházíme spíš třeba barevnost na kostech, a pak u toho někde najdeme i ten knoflík,“ vysvětluje Bortel.
Vyzvednuté ostatky odborníci očistili, vysušili a po jednom uložili do papírových pytlů. Je jich 1055. „Dole jsou dlouhé kosti, větší kosti, jako je pánev a potom drobnější kosti a lebka, ta je zvlášť ještě v jednotlivém sáčku,“ popisuje způsob uložení kostí archeologický technik Národního památkového ústavu Egon Ditmar.
Lazaret fungoval v Břevnově dva měsíce. Prošly jím na dva a půl tisíce zraněných vojáků. „Po tom, co to celé skončilo, musel být klášter znovu vysvěcen, od toho bývá vždycky tady na Břevnově břevnovské posvícení,“ objasňuje Malina.
Teď budou antropologové zkoumat původ pohřbených, jejich možné příbuzenské vztahy nebo stravu, kterou jedli. Nakonec kosti uloží do nového hrobu.
