Václav II.

Vzácné rukopisy spjaté s počátky kláštera na Starém Brně přicestovaly z Vídně na hrad Špilberk. Transport provázela přísná bezpečnostní opatření, na místě byli také policejní těžkooděnci. Rukopisy budou od 1. června součástí výstavy Eliška Rejčka: Dar středověku. Právě Rejčka před sedmi sty lety klášter založila, kvůli tomu nechala zhotovit na své náklady výpravné rukopisy a věnovala je novému konventu cisterciaček.

Pod podlahou baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí v Brně objevili odborníci dosud neznámý hrob. Další výzkum by měl odhalit, komu patří. Na hrobku narazili, když georadarem mapovali prostor pod chrámem. Hlavním cílem jejich výzkumu přitom bylo upřesnění polohy hrobu zakladatelky kláštera na Starém Brně Elišky Rejčky a jejího druha Jindřicha z Lipé.

Ostatky nalezené v kostele na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích patří prvnímu převorovi českobudějovického kláštera dominikánů Jindřichu Librariovi. Potvrdil to výzkum, jehož závěry v pátek, v den 758. výročí založení města, představili zástupci tamního biskupství, magistrátu a archeologové. Převor byl podle dochovaných legend zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II., který byl zakladatelem města.

Přesně před sedmi sty lety zemřel Dante Alighieri. V exilu, v němž nuceně strávil téměř polovinu života, vyhnán z rodné Florencie kvůli sporu s papežem. Na tento spor se už zapomnělo, na Danteho ale ne. V roce 2017 z jeho díla současný papež citoval při svém prvním videorozhovoru s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice. Jak rozumíte verši Danta Alighieriho, že láska „hýbe sluncem i všemi hvězdami“? zeptal se. Názor na postřeh významného italského básníka se nedozvěděl, ruský kosmonaut odvětil, že si do vesmíru přibalil Malého prince.

Není z největších ani nejimpozantnějších českých hradů, rozhodně se ale řadí mezi ty nejtajemnější. Na Housku míříme v dalším díle nového podcastu Toulky za hrad(b)y, který vám umožní se vypravit do někdejších sídel českých a moravských pánů i v době, která skutečným výletům zrovna nepřeje.

Poklad 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které našli 23. března dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun. V době svého, zřejmě chvatného, uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici. Podobný nález je unikátní, v době vlády Karla IV. nebyly války a v zemi bylo poměrně bezpečno, takže nebylo tolik důvodů mince ukrývat, uvedl ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.