Ostatky nalezené v kostele na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích patří prvnímu převorovi českobudějovického kláštera dominikánů Jindřichu Librariovi. Potvrdil to výzkum, jehož závěry v pátek, v den 758. výročí založení města, představili zástupci tamního biskupství, magistrátu a archeologové. Převor byl podle dochovaných legend zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II., který byl zakladatelem města.
Ostatky nalezené v Budějovicích patří převoru Librariovi, potvrdili archeologové
Ostatky nalezené v Budějovicích patří Jindřichu Librariovi (zdroj: ČT24)
Rozbory potvrdily, že se jednalo o ostatky muže ve věku 40 až 64 let, který žil ve druhé polovině 13. století. „Archeologie je vzrušující vědní obor. Díky ní odkrýváme staré příběhy lidí a míst,“ konstatovala archeoložka z Jihočeského muzea Zuzana Thomová. Ostatky blahoslaveného Jindřicha Libraria zamíří do pohřební niky v kostele na Piaristickém náměstí.
Vědci nejprve v roce 2019 oznámili, že při výzkumu a geofyzikálním průzkumu kláštera na Piaristickém náměstí nalezli dřevěnou schránu, ve které jsou podle dochovaných zpráv uloženy ostatky Jindřicha Libraria.
„Speciální minisondou jsme nahlédli dovnitř, naskenovali jsme obsah dutiny, zjistili jsme, co přesně tam je,“ popsal geofyzik Jan Šindelář. Domněnku vědců ale vyvrátil rozbor kostí, který určil, že jde o těla pohřbená v pozdější době.
Ostatky převora se přece jen našly
Později archeologové objevili skutečné ostatky Libraria v prostoru klášterní niky. Potvrzení, že ostatky patřily převorovi, oznámili veřejnosti vědci v pátek. Kromě toho nově nese nábřeží u Piaristického náměstí název po Librariovi – nábřeží Jindřicha Libraria. Rozhodli o tom na svém posledním zasedání městští zastupitelé.
„Jsem osobně rád, že rada i zastupitelstvo města tento návrh schválily. Jde o důstojné připomenutí prvního převora dominikánského kláštera, který měl možnost se přímo podílet na založení konventu i našeho města,“ uvedl náměstek českobudějovické primátorky Tomáš Bouzek (TOP 09).
„České Budějovice jako statutární město, jako město královské, jako město, jehož historie se počítá od roku 1265, má najednou ostatky člověka, který stál přímo u založení města,“ konstatoval historik Jan Kotous.
Librarius byl po celou dobu existence kláštera považován za blahoslaveného. Králi Přemyslu Otakarovi II. prý poradil, aby si založením nového kláštera vyprosil od Boha narození vytouženého potomka a dědice, pozdějšího krále Václava II.