Vesmíre, tohle je Špilas. Vědci dali jméno nedávno objevené planetce

Brněnský hrad Špilberk a zároveň i specifická brněnská mluva hantec mají nově svůj otisk ve vesmíru. Objevitelé planetky dosud označované číslem 401820 z jihočeské Observatoře Kleť ji pojmenovali (401820) Špilas. Mezinárodní astronomická unie to schválila.

„Nynější planetku 'Špilas' objevili z jihočeské Observatoře Kleť moji kolegové Miloš Tichý a Zdeněk Moravec 30. září 1996. Poté byla opakovaně pozorována pod předběžným označením 1996 SP7, až dospěla ke kvalitně spočtené dráze a pořadovému číslu 401820,“ uvedla Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.

„Na Kleti jsme vždy měli vřelý vztah k brněnské astronomii. Když se objevil úmysl věnovat Brnu a Brňákům kleťskou planetku, vybírali jsme mezi několika symboly moravské metropole. Špilberk zvítězil proto, že je nepřehlédnutelný. A hovorový 'hantec' je vlastně dalším symbolem Brna zrcadlícím vývoj města v mluvě jeho obyvatel,“ doplnila.

Jméno po vzoru indiánů

Američtí astronomové podle Tiché v posledních letech připomínají v názvech planetek mluvu původních amerických obyvatel. Čeští astronomové tak zvolili zase výraz ze specifického nářečí brněnského.

Planetka (401820) Špilas se pohybuje po výstředné dráze ve vzdálenosti od 280 do 540 milionů kilometrů od Slunce, tedy mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za 4,5 pozemského roku. Nejspíš se jedná o těleso o průměru jen několik kilometrů, i v nejlepším dalekohledu je viditelná pouze jako světlý bod. Stáří této planetky je podle vědců srovnatelné se stářím Sluneční soustavy.

První planetka nesoucí pojmenování související s Brnem byla roku 1890 Bruna. Od té doby přibyly například planetky (2073) Janáček, (3366) Gödel, (8343) Tugendhat nebo (14980) Gustavbrom.

Observatoř na Kleti, pobočka českobudějovické hvězdárny a planetária, patří v objevech malých těles sluneční soustavy mezi nejúspěšnější na světě.

Jediným celosvětově uznávaným arbitrem v pojmenovávání vesmírných těles a jejich povrchových útvarů je Skupina pro označování malých těles při Mezinárodní astronomické unii, která o nových pojmenováních informuje v bulletinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 2 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 6 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 21 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.