Vesmíre, tohle je Špilas. Vědci dali jméno nedávno objevené planetce

Brněnský hrad Špilberk a zároveň i specifická brněnská mluva hantec mají nově svůj otisk ve vesmíru. Objevitelé planetky dosud označované číslem 401820 z jihočeské Observatoře Kleť ji pojmenovali (401820) Špilas. Mezinárodní astronomická unie to schválila.

„Nynější planetku 'Špilas' objevili z jihočeské Observatoře Kleť moji kolegové Miloš Tichý a Zdeněk Moravec 30. září 1996. Poté byla opakovaně pozorována pod předběžným označením 1996 SP7, až dospěla ke kvalitně spočtené dráze a pořadovému číslu 401820,“ uvedla Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.

„Na Kleti jsme vždy měli vřelý vztah k brněnské astronomii. Když se objevil úmysl věnovat Brnu a Brňákům kleťskou planetku, vybírali jsme mezi několika symboly moravské metropole. Špilberk zvítězil proto, že je nepřehlédnutelný. A hovorový 'hantec' je vlastně dalším symbolem Brna zrcadlícím vývoj města v mluvě jeho obyvatel,“ doplnila.

Jméno po vzoru indiánů

Američtí astronomové podle Tiché v posledních letech připomínají v názvech planetek mluvu původních amerických obyvatel. Čeští astronomové tak zvolili zase výraz ze specifického nářečí brněnského.

Planetka (401820) Špilas se pohybuje po výstředné dráze ve vzdálenosti od 280 do 540 milionů kilometrů od Slunce, tedy mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za 4,5 pozemského roku. Nejspíš se jedná o těleso o průměru jen několik kilometrů, i v nejlepším dalekohledu je viditelná pouze jako světlý bod. Stáří této planetky je podle vědců srovnatelné se stářím Sluneční soustavy.

První planetka nesoucí pojmenování související s Brnem byla roku 1890 Bruna. Od té doby přibyly například planetky (2073) Janáček, (3366) Gödel, (8343) Tugendhat nebo (14980) Gustavbrom.

Observatoř na Kleti, pobočka českobudějovické hvězdárny a planetária, patří v objevech malých těles sluneční soustavy mezi nejúspěšnější na světě.

Jediným celosvětově uznávaným arbitrem v pojmenovávání vesmírných těles a jejich povrchových útvarů je Skupina pro označování malých těles při Mezinárodní astronomické unii, která o nových pojmenováních informuje v bulletinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
před 11 hhodinami

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
před 12 hhodinami

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
před 14 hhodinami

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 17 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
13. 5. 2025

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
13. 5. 2025

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025
Načítání...