Vesmíre, tohle je Špilas. Vědci dali jméno nedávno objevené planetce

Brněnský hrad Špilberk a zároveň i specifická brněnská mluva hantec mají nově svůj otisk ve vesmíru. Objevitelé planetky dosud označované číslem 401820 z jihočeské Observatoře Kleť ji pojmenovali (401820) Špilas. Mezinárodní astronomická unie to schválila.

„Nynější planetku 'Špilas' objevili z jihočeské Observatoře Kleť moji kolegové Miloš Tichý a Zdeněk Moravec 30. září 1996. Poté byla opakovaně pozorována pod předběžným označením 1996 SP7, až dospěla ke kvalitně spočtené dráze a pořadovému číslu 401820,“ uvedla Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti.

„Na Kleti jsme vždy měli vřelý vztah k brněnské astronomii. Když se objevil úmysl věnovat Brnu a Brňákům kleťskou planetku, vybírali jsme mezi několika symboly moravské metropole. Špilberk zvítězil proto, že je nepřehlédnutelný. A hovorový 'hantec' je vlastně dalším symbolem Brna zrcadlícím vývoj města v mluvě jeho obyvatel,“ doplnila.

Jméno po vzoru indiánů

Američtí astronomové podle Tiché v posledních letech připomínají v názvech planetek mluvu původních amerických obyvatel. Čeští astronomové tak zvolili zase výraz ze specifického nářečí brněnského.

Planetka (401820) Špilas se pohybuje po výstředné dráze ve vzdálenosti od 280 do 540 milionů kilometrů od Slunce, tedy mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za 4,5 pozemského roku. Nejspíš se jedná o těleso o průměru jen několik kilometrů, i v nejlepším dalekohledu je viditelná pouze jako světlý bod. Stáří této planetky je podle vědců srovnatelné se stářím Sluneční soustavy.

První planetka nesoucí pojmenování související s Brnem byla roku 1890 Bruna. Od té doby přibyly například planetky (2073) Janáček, (3366) Gödel, (8343) Tugendhat nebo (14980) Gustavbrom.

Observatoř na Kleti, pobočka českobudějovické hvězdárny a planetária, patří v objevech malých těles sluneční soustavy mezi nejúspěšnější na světě.

Jediným celosvětově uznávaným arbitrem v pojmenovávání vesmírných těles a jejich povrchových útvarů je Skupina pro označování malých těles při Mezinárodní astronomické unii, která o nových pojmenováních informuje v bulletinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 36 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 10 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...