Jako v Hollywoodu. Barona Trencka rozhýbali brněnští vědci

Nahrávám video
Na animaci Trenck zahraje i na housle
Zdroj: ČT24

Potkat barona Trencka v životní velikosti mohou návštěvníci hradu Špilberk v Brně. Tým vědců vytvořil unikátní 3D model nejen tváře, ale i celé postavy nejslavnějšího brněnského vězně. Jeho mumii zkoumal skoro tři roky, historickou postavu ale všech záhad nezbavil.

Tváří v tvář baronu Trenckovi. Jeho podoba byla ale jen střípkem toho, co vědci objevili. Výzkumníci zjistili i to, že byl extrémně vysoký. Zatímco průměrný muž v 18. století měřil 169 centimetrů, Trenck měl téměř o 20 centimetrů víc, což je i víc, než má průměrný muž v dnešní době.

„Kosti ruky jsou opravdu zvláštní, my jsme je nazvali pavoučí prsty, protože byly tenké, dlouhé, ale velice silné. O tom nám napověděly úpony svalů. To pro něho byla veliká výhoda a zároveň mu to umožňovalo jemnou motoriku prstů,“ vysvětlila antropoložka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Petra Urbanová. Díky tomu mohl třeba dobře hrát na housle. Právě houslové hře se věnoval i ve vězení na Špilberku, kde před svou smrtí strávil něco přes rok.

Digitální model nejslavnějšího špilberského vězně vznikl použitím stejných animačních programů, které využívají filmová studia. „Tým, který jsme poskládali pro výzkum barona Trencka, pracuje zcela digitálně. Vlastně nepoužíváme žádné analogové metody, což má své obrovské výhody hlavně v tom, že se můžeme v jakémkoliv kroku zastavit, opravit ho a vrátit se zpátky,“ popsal historik a archeolog Petr Vachůt z Muzea města Brna.

Příčina smrti je stále nejasná

Zatímco teď se baron Trenck v animaci pohybuje, v únoru 2017, kdy projekt začal, se s ním naopak hýbat muselo minimálně. Převoz na vyšetření CT do fakultní nemocnice byla jeho vůbec první cesta z kapucínské hrobky po téměř 270 letech, kdy zemřel.

„Mumie elitního vojáka 18. století je na celém světě jenom jedna, neexistuje žádná další. Těšili jsme se, že zkoumáním měkkých tkání zjistíme mnoho věcí. Zjistili jsme, jaká měl zranění, zjistili jsme, jak vypadal. Ale na jednu věc jsme nepřišli, na co vlastně ve svém mladém věku 39 let zemřel,“ řekl Vachůt.

Otázek ale zůstává víc. Třeba to, proč, kdo a kdy mu ukroutil palec. Právě ten se našel ve sbírkách muzea města Brna. Po tomto výzkumu je jisté jen to, že jak palec, tak od těla oddělená hlava patří jedné osobě, baronu Trenckovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
15. 3. 2026

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
14. 3. 2026

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
11. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026

Řidiče v Brně omezí další dopravní stavby i redukce v centru

Dopravu v Brně letos ovlivní řada dopravních staveb a oprav. Vedle pokračujících prací začnou nové projekty, například dálniční připojení u Černovické terasy nebo oprava mostu přes ulici Hybešovu. Město zároveň připravuje výrazné omezení automobilové dopravy v historickém centru.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
3. 3. 2026

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026
Načítání...