Odborníci rekonstruovali pravděpodobnou podobu tváře barona Trencka a pomocí trojrozměrného tisku zhotovili jeho bustu. V následujících čtyřech měsících bude vystavena střídavě na brněnském Špilberku a v kapucínském klášteře, kde uchovávají Trenckovy tělesné ostatky.
Charismatický raubíř, o kterém psal Karel May. Podívejte se do rekonstruované tváře barona Trencka
„Měl robustní široký obličej, mírně ustupující čelo, zalomený přechod čela a nosu, výrazné nadočnicové oblouky a dominantní, široký orlí nos. Rozhodně tedy nepředstavoval dnešní ideál krásy,“ řekla ve středu novinářům antropoložka Petra Urbanová z Masarykovy univerzity.
Rekonstrukce baronova obličeje trvala od loňska. Navázala na dřívější výzkum, který odhalil, že se jeho podoba neshoduje s portréty. Ani nynější model však není zcela přesný – například u očí a vlasů nemají vědci jistotu o skutečné barvě.
„Nedělali jsme genetickou analýzu, využili jsme toho, jak daná populace vypadala. Byl pruského původu,“ dodala Urbanová.
Falešné tetování na tváři
Dle historických zpráv měl Trenck takzvané „falešné tetování“ – tedy tečky od střelného prachu, který mu po výbuchu zůstal pod kůží. Na mumii vědci stopy prachu přes veškerou snahu nezjistili, možný vzhled „tetování“ rekonstruovali podle zkušeností členů současných klubů vojenské historie.
- Trenck byl natolik pozoruhodnou postavou, že se stal hlavním hrdinou románu Karla Maye, který se proslavil spíše knihami o indiánech a beduínech. Zajímavý život slavného barona May předsatvil v knize vydané roku 1883 s názvem Pandur und Grenadier (Pandur a granátník, česky Baron Trenck).
„Dnes je to takový pracovní výstup, zatím jsme se dostali jen po tu bustu, dále by mělo následovat tělo,“ řekl vedoucí projektu Petr Vachůt z Muzea města Brna. Podobu celého Trencka chtějí odborníci odhalit příští rok u příležitosti 270. výročí jeho smrti.
Franz Trenck je významná postava historie hradu Špilberk, kde pobýval jako vězeň v 18. století. Proslavil se zejména jako velitel pandurů, dobrovolníků především z řad zločinců, kteří bojovali za Marii Terezii.