Estetika bez ozdob, nová koncepce prostoru pro bydlení. Život a dílo jednoho z propagátorů architektonické strohosti Adolfa Loose připomíná výstava na hradě Špilberk. Jeden z nejvýznamnějších představitelů oboru ve dvacátém století se narodil v Brně před sto padesáti lety.
Cesta za Loosovými stavbami a návrhy vede na Špilberk. Výstava připomíná výročí architektova narození
Nejslavnější Loosovy stavby stojí ve Vídni, Paříži, Praze či Plzni. Špilberská výstava se ale zaměřuje výhradně na architektovo působení v rodném Brně a na Moravě.
„Návštěvníci se zde seznámí s Loosovými realizacemi i neprovedenými návrhy pro Brno, jako je zámeček Viktora Bauera v areálu dnešního výstaviště, první Loosova práce v Brně – Heroldův dům či nerealizovaný projekt brněnského ‚domu na střeše‘ pro Heinricha Jordana,“ uvedl kurátor výstavy Jindřich Chatrný.
Zvenku nemá dům nic prozrazovat, uvnitř však nechť vyjeví celé své bohatství.
„Brněnské stopy Adolfa Loose jsou velmi sporé, moc děl tady nemáme. Během života se Loos do města často vracel, měl tu spoustu klientů, bohužel těch realizací se příliš mnoho nepovedlo,“ dodala kurátorka výstavy Dagmar Černoušková.
V Hrušovanech zachrání vilu
Návštěvníci vejdou do výstavních síní přes maketu interiéru Loosova sálu v Bauerově zámečku. Prohlédnou si řadu originálních artefaktů a archiválií, například fotografie, plány či kusy nábytku.
„Na vile v Hrušovanech pro ředitele cukerné rafinérie můžeme demonstrovat jeho pojetí, jeho koncepci, symetrii fasády a terasy. Tento objekt je považovaný za první terasový dům na území naší republiky,“ přiblížil Chatrný.
Kdo přijede do Hrušovan, dům v původní podobě už neuvidí. Obec ho ale získala do svého vlastnictví a chce jej uvést do původního stavu. Obnoví tím jednu z mála Loosových jihomoravských stop.
Tvorbu architekta ovlivnil otec sochař
Expozice přibližuje také osobnost a dílo Adolfa Loose staršího, brněnského sochaře a kameníka, architektova otce. „Patřil k významným reprezentantům brněnské měšťanské kultury 60. a 70. let 19. století. Dětství v otcově kamenosochařské dílně, jeho práce a cit pro materiál patřily nepochybně k zásadním impulzům pro Loosovo tvůrčí směřování,“ vysvětlila kurátorka.
Součástí výstavy jsou modely staveb, audiovizuální dokumenty nebo vizualizace Loosova památníku, který ještě letos vznikne v Kounicově ulici v Brně. V místech dnešního hotelu Continental stával Loosův rodný dům. Výstava na Špilberku je první velkou akcí celorepublikového projektu Rok Adolfa Loose 2020, který vyhlásil Národní památkový ústav a Muzeum hlavního města Prahy.
Patřil k významným osobnostem evropské kulturní scény přelomu století. Ve svých proslulých textech a přednáškách prosazoval úsporné architektonické formy, pohodlné a praktické bydlení, ale také užití ušlechtilých materiálů.
Studoval na gymnáziích v Brně, Jihlavě a Melku a na průmyslovkách v Liberci a Brně, kde v roce 1889 maturoval. Studium architektury na technice v Drážďanech nedokončil. Pobýval ve Spojených státech, kde obdivoval moderní a praktický způsob života.
V 90. letech 19. století se usadil ve Vídni. S přáteli Oskarem Kokoschkou a Ludwigem Wittgensteinem patřil ke skupině volně smýšlejících intelektuálů. Otevřeně kritizoval vídeňskou secesi, největší debatu ale způsobil v roce 1911 projektem obchodního domu Goldmann a Salatsch, kterému se kvůli jeho hladké fasádě bez jakýchkoli dekorací přezdívalo „dům bez obočí“.
Kromě několika dalších veřejných budov ve Vídni Loos také navrhl několik soukromých rezidencí. Pražskou Müllerovu vilu vytvořil v roce 1930 jako nejdůslednější aplikaci svého prostorového konceptu založeného na plynulé návaznosti a propojenosti jednotlivých částí obydlí.
Na území dnešní České republiky vzniklo více Loosových staveb. Výstavní pavilon firmy Siemens v Liberci (1906), vila ředitele cukrovaru v Hrušovanech u Brna (kolem 1916), řadové domy firmy Katzau v Babí u Náchoda (1928–30), přestavba zámečku Viktora von Bauera v Brně (kolem 1925), přestavba domu a interiérů bytu Jana a Jany Brummelových v Plzni (1928–29) a řada dalších interiérů v Plzni.
Po rozpadu monarchie si zvolil československé občanství. Zemřel v sanatoriu na předměstí Vídně.
Výstava k výročí narození Adolfa Loose na Špilberku
