Brněnskému zámečku zbyly na architekta Loose jen konfiskované vzpomínky

2 minuty
Konfiskované vzpomínky Adolfa Loose
Zdroj: ČT24

Dosud neznámé realizace architekta Adolfa Loose přibližuje nová výstava Muzea hlavního města Prahy. Pod názvem Konfiskované vzpomínky vystavuje fotografie z rodinného alba Loosova spolupracovníka, průmyslníka Victora Bauera. Pro něj funkcionalistický architekt upravil interiéry brněnského zámečku, jeho vybavení zmizelo ale neznámo kam.

O spolupráci Adolfa Loose a Victora rytíře Bauera von Rohrfeldena historici věděli, podrobnější průzkum ale odhalil, že byla rozsáhlejší, než se myslelo. „Zjistili jsme, že jejich spolupráce se datuje přibližně už od roku 1915, tedy zhruba o dekádu dříve, než dosud předpokládala odborná literatura,“ upřesnila autorka výstavy Markéta Žáčková. 

Odborníky překvapila šíře architektonických zásahů, do nichž se Loos pustil v klasicistním zámečku v areálu brněnského výstaviště. Majetek Bauerů stát zkonfiskoval v roce 1945 (v té době byli už  Victor Bauer i Adolf Loos po smrti). Vybavení navržené pro brněnský zámeček se zřejmě nezachovalo, dokumentují ho ale mnohé fotografie, které se po konfiskaci dostaly do sbírek Národního památkového ústavu. Pocházejí z Bauerova rodinného alba, pořídil je sám průmyslník.  

Autoři výstavy srovnávali konfiskační soupisy s jednotlivými snímky a tímto způsobem se dopátrali nejen podoby interiérů, ale především rozsahu úprav navržených Loosem. „Typickým komponentem nábytkového designu jsou vestavěné pohovky. Loos se totiž hodně inspiroval Orient expressem a vůbec vlakovou estetikou,“ prozradila Žáčková.

Od Vídně po Kunín

Bauer navíc Loose oslovil nejen kvůli úpravě brněnského zámečku. Vybral si ho také pro navržení rodinné vily v Drážďanech, bytu ve Vídni nebo ředitelské vily v cukrovaru v Hrušovanech u Brna. Předpokládá se, že se Loos zapojil i do zařizování interiérů zámku v Kuníně, které průmyslníkova rodina zdědila v roce 1915, nebo do obnovy zmíněného hrušovanského cukrovaru, jenž v témže roce vyhořel.  

Na fotografiích zachytil Bauer nejen své stavby a jejich podobu, ale i svou rodinu. Výstava představuje obojí. „V náznaku jsme se snažili zprostředkovat také trávení volného času, sportovní aktivity a myslím, že se nám podařilo Bauerovu rodinu nejen tematizovat, ale i jí trochu vrátit život,“ doufá další z autorek výstavy Jana Kořínková. 

Konfiskované vzpomínky Adolfa Loose a Victora Bauera jsou k vidění ve Studijním a dokumentačním centru Norbertov do 17. června.

Divadlo v Loosově vile

Loos své architektonické stopy zanechal i na dalších místech v Česku. V Praze například postavil Winternitzovu vilu; v architektových skutečných interiérech se odehrává novinka divadelních projektů Pomezí. Inscenace z dob první republiky, nazvaná Dům v jabloních, hrají divadelníci na různých místech vily, včetně zahrady.

4 minuty
Divadlo ve Winternitzově vile
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...