Adolf Loos

Monografie kurátora Petra Domanického Semlerova rezidence v Plzni je dalším přínosem k poznání díla světoznámého architekta Adolfa Loose. Knihu vydala Západočeská galerie v Plzni, jež Semlerovu rezidenci spravuje. Publikace s podtitulem Trojrozměrný příběh Adolfa Loose a Heinricha Kulky je vítanou příležitostí podívat se na Loosovu tvorbu a odkaz z většího odstupu a šířeji. Loosovy ideje totiž zůstávají dodnes platné a inspirativní, stále jsme konfrontováni s jeho mistrovstvím.

Obraz Oskara Kokoschky Žena a otrok, který v neděli nabídla v aukci galerie Adolf Loos v Praze, je na seznamu odcizených děl. Uvedla to kurátorka sbírek Židovského muzea v Praze Michaela Sidenberg. Podle galerie jsou ale všechny nároky dědiců vypořádané.

Festival Den architektury, který ve skutečnosti trvá celý týden, se letos koná s mottem Nebourej, transformuj! Od 30. září do 6. října veřejnost upozorní na rekonstrukce historických budov, do kterých se podařilo citlivě vnést prvky moderní architektury. Pozornost věnuje i industriálním a sakrálním stavbám či nejnovějším budovám vystavěným s ohledem na životní prostředí. Připomene také odkaz architekta Josipa Plečnika. Hlavním dějištěm festivalu je Praha. Do Dne architektury se ale zapojilo i Brno, Ostrava, Opava, Zlín, Olomouc a další desítky měst v Česku a také na Slovensku.

Po téměř desetileté rekonstrukci se v září otevře pro prohlídky Semlerova rezidence, která je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší plzeňskou bytovou realizací podle konceptu světově uznávaného architekta Adolfa Loose. Dům Oskara a Jany Semlerových na Klatovské třídě 110 s interiérem jejich bytu z počátku 30. let 20. století patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Prohlídky pro veřejnost začnou 23. září, vstupenky ale bude možné kupovat v předprodeji už od 1. září, řekla Gabriela Darebná, mluvčí Západočeské galerie v Plzni, která rezidenci provozuje.

Výstavy s unikátními zahraničními zápůjčkami bude možné navštívit i poté, co se v pátek z rozhodnutí vlády znovu uzavřou muzea a galerie. Na Facebooku o tom informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

V den stopadesátého výročí narození Adolfa Loose zahajuje Národní technické muzeum (NTM) výstavu věnovanou právě tomuto významnému architektovi. Realizace jednoho ze zakladatelů moderní evropské architektury lze najít v hojné míře ve Vídni, výstava Adolf Loos – světoobčan se zaměřuje ale na jeho českou stopu. Sleduje ji prostřednictvím trojrozměrných modelů, fotografií i audiovizuálních prvků. Vedle budovy muzea navíc v příštím roce vyroste dům podle posledního, už nerealizovaného Loosova návrhu.

V Tel Avivu začala výstava o Adolfu Loosovi. Světově proslulý česko-německý architekt počátkem dvacátého století výrazně posunul moderní stavební styl a bytový design. Právě Tel Aviv byl ve třicátých letech minulého století vybudován na základě podobných myšlenek.

Za bezmála 78,65 milionu korun se v neděli na aukci v Praze vydražil obraz malířky Toyen Piková dáma. Stal se tak nejdražším obrazem vydraženým v Česku. Vyvolávací cena díla byla 29,9 milionu korun.

Na tři sta procházek, cyklovyjížděk, exkurzí do nepřístupných budov, přednášek a projekcí nabízí do 7. října program letošního Dne architektury. Festival, který navzdory názvu trvá celý týden, podesáté touto formou přibližuje architekturu a urbanismus jako součást všeho, co nás obklopuje. Programem se prolíná několik témat, například ekologická linka nebo připomínka tvorby významných architektů.

Hrušovany u Brna získaly do svého vlastnictví takzvanou Bauerovu vilu od architekta Adolfa Loose. Jde o jednu z mála jihomoravských stop významného architekta. Stavba je dnes chráněnou funkcionalistickou památkou. Teď ji čekají opravy za několik desítek milionů korun.

Estetika bez ozdob, nová koncepce prostoru pro bydlení. Život a dílo jednoho z propagátorů architektonické strohosti Adolfa Loose připomíná výstava na hradě Špilberk. Jeden z nejvýznamnějších představitelů oboru ve dvacátém století se narodil v Brně před sto padesáti lety.

Přesně před sto lety se v Brně na tehdejší české technice začala vyučovat architektura. Fakulta dnešního Vysokého učení technického si bude jubileum připomínat celý rok řadou setkání, přednášek, výstav, koncertů a projekcí. K absolventům patří řada významných architektů jako Viktor Rudiš, Růžena Žertová nebo Petr Brauner.

Průvodce po brněnských sochách najdou lidé od příštího týdne v knihkupectvích a na pobočkách turistického informačního centra. Vydali ho studenti a pracovníci Masarykovy univerzity (MU). Věnuje se i sochám, které už z města zmizely nebo ho zdobily jen dočasně. Nezapomíná ani na díla, která ve veřejném prostoru způsobila pozdvižení.

Významný představitel moderní architektury Adolf Loos po sobě zanechal řadu staveb, mnohé z nich v Česku. Podle třinácti z nich vytvořil profesor Yoshio Sakurai se svými studenty z univerzity Toyo modely v měřítku 1 : 50, které nechávají nahlédnout i do vnitřního členění domů. Vystaveny jsou do 16. června v Loosově posledním realizovaném projektu – Winternitzově vile v Praze.

Dosud neznámé realizace architekta Adolfa Loose přibližuje nová výstava Muzea hlavního města Prahy. Pod názvem Konfiskované vzpomínky vystavuje fotografie z rodinného alba Loosova spolupracovníka, průmyslníka Victora Bauera. Pro něj funkcionalistický architekt upravil interiéry brněnského zámečku, jeho vybavení zmizelo ale neznámo kam.