V den stopadesátého výročí narození Adolfa Loose zahajuje Národní technické muzeum (NTM) výstavu věnovanou právě tomuto významnému architektovi. Realizace jednoho ze zakladatelů moderní evropské architektury lze najít v hojné míře ve Vídni, výstava Adolf Loos – světoobčan se zaměřuje ale na jeho českou stopu. Sleduje ji prostřednictvím trojrozměrných modelů, fotografií i audiovizuálních prvků. Vedle budovy muzea navíc v příštím roce vyroste dům podle posledního, už nerealizovaného Loosova návrhu.
Autoři výstavy by rádi návštěvníkům přiblížili i myšlenkové zázemí, z něhož Loosova tvorba vychází. Představitel architektonického purismu se svým oborem zaobíral i teoreticky. V muzeu si proto lze poslechnout audionahrávky Loosových textů, vystaveno je také první české vydání knihy Řeči do prázdna, která shrnuje jeho názory.
Zajímavostí je blok mramoru Cipollino ze švýcarského lomu. „Zbyl“ ze stavby Müllerovy vily. Funkcionalistický dům na pražské Ořechovce si od Adolfa Loose a Karla Lhoty nechal postavit podnikatel ve stavebnictví František Müller na konci dvacátých let. Dnes je zde umístěno studijní a dokumentační centrum a vila je přístupná během prohlídek i veřejnosti.
Nahlédnout do Müllerovy vily umožňuje výstava také díky trojrozměrnému modelu. Podobně lze prozkoumat i další Loosovy realizace, například cukrovar v Hrušovanech či úřednické řadové domy v Náchodě-Babí.
Exteriéry i interiéry dochovaných budov s Loosovým rukopisem dokumentují navíc fotografie. Architekt navrhoval i design bytového zařízení, což dokládají vystavené originální kusy nábytku.
Studenti postaví Loosův dům
Trojrozměrnou podobu dostaly také neuskutečněné návrhy, jakým je dům pro dceru Müllerových. Loos jej navrhl nedlouho před svou smrtí – realizace se dočká až téměř devět desítek let poté. Vedle Národního technického muzea ho v měřítku 1:1 postaví studenti architektury ČVUT.
„Stavba je poměrně malá, přesto v ní Loos uplatnil Raumplan, tedy různé prostorové úrovně. Zajímavostí také je, že na rozdíl od jiných Loosových staveb, které jsou postaveny ze železobetonu a cihelného zdiva, se jedná o dřevostavbu, což je téma v této době aktuální,“ připojil podrobnosti generální ředitel NTM Karel Ksandr.
Novostavba bude sloužit jako exponát „Ale možná to bude i námět pro nějakou firmu, může vymyslet něco obdobného,“ nevylučuje Ksandr.
Virtuální zahájení
Výstava vznikla ve spolupráci Muzea hlavního města Prahy a Národního technického muzea. První návštěvníky do ní uvede streamovaná vernisáž s komentovanou prohlídkou ve čtvrtek v pět hodin odpoledne.
S tvorbou světoobčana Adolfa Loose se zájemci mohou seznamovat až do konce července příštího roku. A to nejen virtuálně, dokud to epidemiologická situace dovolí.
Byl rakouským architektem a teoretikem architektury narozeným v Brně 10. prosince 1870. Vystudoval průmyslovou školu v Liberci, krátce se vzdělával na technické univerzitě v Drážďanech, poté se vydal do Spojených států. Nakonec se usadil ve Vídni, kde se připojil k modernistickému hnutí.
Vymezoval se proti historismu a secesi, zásadní vliv i na další tvůrce měla jeho esej Ornament a zločin. Přišel také s koncepcí takzvaného Raumplanu, kdy prostor stavby není rozdělen podle jednotlivých podlaží, ale místnosti a jednotlivé části se propojují na různých výškových úrovních. Své pojetí architektury se mu dařilo razit v teoretické rovině, ne vždy ale pro ně našel stejně odvážného investora.
Jeho realizace se soustřeďovaly především do Vídně a českých zemí, navrhl ale také třeba dům a studio v Paříži pro avantgardního básníka Tristana Tzaru. V rakouské metropoli si pozornost vysloužil zejména obchodním domem Goldman & Salatsch. Modernistické protiváze k nedaleké panovnické rezidenci Hofburg říkali Vídeňáci dům bez obočí nebo dekl od kanálu.
Na přání tuzemských zadavatelů vytvořil přes třicet návrhů. K nejznámějším patří Müllerova a Winternitzova vila v Praze nebo řešení bytových interiérů v Plzni. Konec Loosova života poznamenaly následky syfilidy. Zemřel ve věku dvaašedesáti let v sanatoriu na vídeňském předměstí Kalksburg.
