Významný představitel moderní architektury Adolf Loos po sobě zanechal řadu staveb, mnohé z nich v Česku. Podle třinácti z nich vytvořil profesor Yoshio Sakurai se svými studenty z univerzity Toyo modely v měřítku 1 : 50, které nechávají nahlédnout i do vnitřního členění domů. Vystaveny jsou do 16. června v Loosově posledním realizovaném projektu – Winternitzově vile v Praze.
„Adolf Loos byl významnou osobností počátku dvacátého století. Proslavil se budovami, jejichž typickým principem je tzv. raumplan a jejich čistota. Byl také člověkem, který se o architekturu zajímal i teoreticky, například jeho esej Ornament a zločin ovlivnila tehdejší kulturu a architekty,“ připomíná David Cysař, majitel Winternitzovy vily.
Ani model tohoto funkcionalistického rodinného domu, který byl v roce 1932 postaven pro Cysařova pradědečka, právníka Josefa Winternitze, na výstavě nechybí. Stejně jako Müllerova vila, další pražská stavba, která nese rukopis Adolfa Loose.
Vídeňské období slavného architekta zastupuje například Looshaus na Michalském náměstí. Původně obchodní dům dnes slouží jako banka. Vystavěn byl v letech 1909 až 1911 a – jak to u moderních staveb bývá – nebyl všemi přijat s nadšením.
„Ve své době to byla kontroverzní stavba. Říká se, že císař si nechal zazdít okno do svého pokoje, aby se na ni nemusel dívat, protože stojí naproti císařskému paláci. Říkalo se jí stavba bez obočí, protože okna nemají žádné římsy, fasáda zase připomínala víko od kanálu, jak stavbu karikoval tehdejší tisk,“ popisuje tehdejší reakce David Cysař.
Zmíněné domy si je možné prohlédnout i ve skutečnosti, například Winternitzova a Müllerova vila nechává veřejnost nahlédnout i do svých interiérů. Na výstavě jsou ale umístěny i modely Loosových staveb, které nikdy realizovány nebyly. Třeba apartmánový dům ve Vídni.
