Brněnskému zámečku zbyly na architekta Loose jen konfiskované vzpomínky

Nahrávám video

Dosud neznámé realizace architekta Adolfa Loose přibližuje nová výstava Muzea hlavního města Prahy. Pod názvem Konfiskované vzpomínky vystavuje fotografie z rodinného alba Loosova spolupracovníka, průmyslníka Victora Bauera. Pro něj funkcionalistický architekt upravil interiéry brněnského zámečku, jeho vybavení zmizelo ale neznámo kam.

O spolupráci Adolfa Loose a Victora rytíře Bauera von Rohrfeldena historici věděli, podrobnější průzkum ale odhalil, že byla rozsáhlejší, než se myslelo. „Zjistili jsme, že jejich spolupráce se datuje přibližně už od roku 1915, tedy zhruba o dekádu dříve, než dosud předpokládala odborná literatura,“ upřesnila autorka výstavy Markéta Žáčková. 

Odborníky překvapila šíře architektonických zásahů, do nichž se Loos pustil v klasicistním zámečku v areálu brněnského výstaviště. Majetek Bauerů stát zkonfiskoval v roce 1945 (v té době byli už  Victor Bauer i Adolf Loos po smrti). Vybavení navržené pro brněnský zámeček se zřejmě nezachovalo, dokumentují ho ale mnohé fotografie, které se po konfiskaci dostaly do sbírek Národního památkového ústavu. Pocházejí z Bauerova rodinného alba, pořídil je sám průmyslník.  

Autoři výstavy srovnávali konfiskační soupisy s jednotlivými snímky a tímto způsobem se dopátrali nejen podoby interiérů, ale především rozsahu úprav navržených Loosem. „Typickým komponentem nábytkového designu jsou vestavěné pohovky. Loos se totiž hodně inspiroval Orient expressem a vůbec vlakovou estetikou,“ prozradila Žáčková.

Od Vídně po Kunín

Bauer navíc Loose oslovil nejen kvůli úpravě brněnského zámečku. Vybral si ho také pro navržení rodinné vily v Drážďanech, bytu ve Vídni nebo ředitelské vily v cukrovaru v Hrušovanech u Brna. Předpokládá se, že se Loos zapojil i do zařizování interiérů zámku v Kuníně, které průmyslníkova rodina zdědila v roce 1915, nebo do obnovy zmíněného hrušovanského cukrovaru, jenž v témže roce vyhořel.  

Na fotografiích zachytil Bauer nejen své stavby a jejich podobu, ale i svou rodinu. Výstava představuje obojí. „V náznaku jsme se snažili zprostředkovat také trávení volného času, sportovní aktivity a myslím, že se nám podařilo Bauerovu rodinu nejen tematizovat, ale i jí trochu vrátit život,“ doufá další z autorek výstavy Jana Kořínková. 

Konfiskované vzpomínky Adolfa Loose a Victora Bauera jsou k vidění ve Studijním a dokumentačním centru Norbertov do 17. června.

Divadlo v Loosově vile

Loos své architektonické stopy zanechal i na dalších místech v Česku. V Praze například postavil Winternitzovu vilu; v architektových skutečných interiérech se odehrává novinka divadelních projektů Pomezí. Inscenace z dob první republiky, nazvaná Dům v jabloních, hrají divadelníci na různých místech vily, včetně zahrady.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 4 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 8 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 23 hhodinami

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Není žádný dobrý postoj, říká expertka k politice na kulturních akcích

Ačkoliv se Eurovize snaží prezentovat především jako soutěž písňová, jsou na ní přítomná i politická témata a aktuální ročník není výjimkou. „Určitě apolitická není,“ míní politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni. O propojení politiky s Eurovizí, ale také s bienále v Benátkách mluvila ve Studiu 6 s Pavlem Navrátilem.
15. 5. 2026
Načítání...