Čína obviňuje Tchaj-wan z kyberútoku na technologickou firmu

Čínské bezpečnostní úřady v Kantonu (Kuang-čou) spojují tchajwanskou vládní Demokratickou pokrokovou stranu (DPP) s kybernetickým útokem na nejmenovanou technologickou společnost. Ostrovní stát v reakci obvinil Čínu ze lží a snahy odvrátit pozornost od kybernetických útoků řízených Pekingem. V úterý o tom informovala agentura Reuters.

„Zámořskou hackerskou organizaci, která stála za útokem, podporovala tchajwanská DPP,“ uvedly kantonské úřady bez dalších podrobností.

Čínská státní agentura Nová Čína s odvoláním na vyšetřování napsala, že se hackeři v posledních letech zaměřovali na síťové systémy ve více než deseti čínských provinciích. Konkrétně se podle ní mělo jednat o systémy patřící armádě, vládě nebo dopravnímu a energetickému sektoru, na které mířily jednoduché útoky „nízké technické úrovně“.

„(Vládnoucí čínská) Komunistická strana je zdrojem globální hrozby pro informační bezpečnost, protože šíří nepravdivé informace o kybernetických útocích. Strana manipuluje s nepřesnými informacemi, aby zmátla zbytek světa, zakryla související kybernetické hackerské útoky a odvedla pozornost,“ reagoval tchajwanský úřad pro národní bezpečnost.

Hackerské útoky, které podle tchajwanského úřadu řídí čínští komunisté, jsou zaměřeny na Tchaj-wan s cílem ukrást peníze, šířit falešné informace, zničit kritickou infrastrukturu a vyvolat rozkol ve společnosti.

Vedení tchajwanské vládnoucí Demokratické pokrokové strany vyloučilo před týdnem pět členů, které viní ze špionáže pro Peking. Je mezi nimi i bývalý ministr zahraničí Joseph Wu. Agentura AFP k tomu uvedla, že v poslední době se stupňují čínské sabotáže proti Tchaj-wanu, což vede k výraznému nárůstu počtu osob obviněných ze špionáže na ostrově.

Bývalý ministr zahraničí Tchaj-wanu Joseph Wu
Zdroj: Reuters/Carlos Garcia Rawlins

Mezi Čínou a Tchaj-wanem panuje dlouhodobé napětí

Čína Tchaj-wan považuje za jednu ze svých provincií. Dlouhodobě mu hrozí vojenským zásahem v případě, že by usiloval o vyhlášení nezávislosti. Deník Financial Times v pondělí uvedl, že Čína posiluje své schopnosti zahájit blokádu ostrova. Zároveň prý připravuje své obojživelné síly a letadla a rozmístila raketové dělostřelecké systémy schopné zasáhnout jakýkoli bod na Tchaj-wanu.

Tchajwanská vláda dlouhodobě obviňuje Čínu ze špionáže, kybernetických útoků a šíření dezinformací. Peking si vybírá k těmto činnostem nejčastěji vojáky, a to i ty vysloužilé, uvádí tchajwanský úřad státní bezpečnosti. Loni úřady obvinily 64 lidí z vyzvědačství. V roce 2023 to bylo o šestnáct méně a v roce 2022 čelilo tomuto obvinění deset Tchajwanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...