Bývalý tchajwanský výzkumný pracovník Čcheng Jü-čchin byl podle čínského ministerstva státní bezpečnosti odsouzen k sedmi letům vězení za špionáž. Informoval o tom tchajwanský web Taipei Times, který zmiňuje rovněž vazby Čchenga na Česko. V příběhu se objevují četná tvrzení čínské i tchajwanské strany, která nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Čína uvedla, že Čcheng byl tchajwanským špionem, který se „vydával za profesora“, a že byl dříve asistentem Čcho Jung-tchaje, který se má brzy stát premiérem. Zvolený prezident William Laj minulý týden oznámil, že až se v květnu ujme funkce, stane se právě Čcho šéfem kabinetu.
Čínské ministerstvo také zveřejnilo video, které kromě Čchenga ukazuje i další lidi zatčené v posledních deseti letech za špionáž. Jde například o dva Kanaďany, jednoho obchodníka a jednoho diplomata, informoval tchajwanský web.
Česká stopa
Právě Čchengovi však pekingské úřady věnují výraznou pozornost. Zmiňují, že byl zatčen v dubnu 2019, když vstoupil na území Číny. Ve videu se uvádí, že se v době, kdy byl doktorandem na Karlově univerzitě v Praze, setkal s tchajwanskými představiteli národní bezpečnosti a předal jim výzkumné zprávy týkající se zpravodajských služeb.
Po návratu z Česka na Tchaj-wan pak byl údajně Čcheng naverbován Úřadem národní bezpečnosti, aby odjel do Číny shromažďovat zpravodajské informace a identifikovat čínské úředníky, kteří „by mohli podnítit vzpouru“, uvádí se ve videu.
Co tvrdí Číňané
V Česku poprvé informovala o případu agentura ČTK v říjnu 2020. Odkazovala se na rozsáhlý článek v listu Global Times, který tlumočí stanoviska čínské vlády. Muž podle něj působil jako výzkumný pracovník v Praze a ke špionáži se již přiznal. Tchaj-wan označil přiznání za vynucené a Čínu obvinil, že úmyslně poškozuje vzájemné vztahy, informovaly tehdy agentury Reuters a DPA.
Čcheng Jü-čchin, který se narodil v roce 1977, podle čínských médií působil od roku 2004 v Praze, mimo jiné na Univerzitě Karlově. V roce 2015 založil institut s názvem The EU-China Economics & Politics Institute, který podle informací na webových stránkách (nyní již neexistujících) uváděl, že sídlí na pražském Ovocném trhu. Čcheng Jü-čchin byl na webu uveden jako ředitel tohoto ústavu.
Čínský státní list také napsal, že se Tchajwanec přiznal, že se v Praze „záměrně pokoušel získat pozornost tchajwanských tajných služeb“. To se mu podle Global Times i podařilo. Čcheng se totiž údajně stal tchajwanským agentem s úkolem shromažďovat informace, rekrutovat agenty z řad čínských občanů a především „poškodit diplomatické vztahy Čínské lidové republiky s dalšími zeměmi, včetně Česka.“
Údajnému tchajwanskému špionovi se podle Global Times podařilo také infiltrovat čínské diplomatické kruhy v Česku a shromažďoval o jejich členech informace.
Co tvrdí Tchajwanci
Čcho Jung-tchaj, budoucí tchajwanský premiér, pro kterého Čcheng podle čínských médií na Tchaj-wanu pracoval jako asistent, tehdy uvedl, že muže vůbec nezná. Tchajwanské ministerstvo zahraničí také v té době odmítlo tvrzení, že by Čcheng působil na Univerzitě Karlově jako profesor.
Výzkumný pracovník tchajwanského think-tanku Wu Se-chih nyní uvedl pro web Taipei Times, že cílem videa a současných čínských tvrzení o Čchovi bylo zasít nedůvěru v působení nového prezidenta Williama Laje ještě před jeho inaugurací. Peking se podle něj také pokoušel zastrašit tchajwanské akademiky a vládu Demokratické pokrokové strany vytahováním starých špionážních případů.
Čína ostrovní Tchaj-wan považuje za svou nedílnou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Nezávislost Tchaj-wanu dnes uznává jen hrstka zemí, řada dalších, včetně Česka, však s tamními politiky udržuje vřelé ekonomické, bezpečnostní i diplomatické vztahy.
