Houfnice se rozpadají, náhradní součástky ale chybí. Ukrajincům docházejí sovětské zbraně

Nahrávám video
Události ČT: Ukrajince trápí špatný stav dělostřelecké techniky z dob SSSR
Zdroj: ČT24

Ukrajinskou armádu trápí stav vojenské dělostřelecké techniky z dob Sovětského svazu. Zbraně postupně docházejí, mají vysokou poruchovost a často chybějí náhradní díly. Na opravy musejí vojáci čekat i dlouhé týdny. Ukrajinci věří, že se situace zlepší s dodávkami modernějších zbraní ze Západu.

Stroje sovětské výroby stále tvoří podstatnou část ukrajinského i ruského dělostřelectva. Třeba samohybná houfnice 2S1 Karafiát z poloviny osmdesátých let se i přes váhu 15 tun umí skvěle pohybovat v rozbahněném terénu. Dělo ráže 122 milimetrů zase působí škody pěchotě i lehké obrněné technice.

Minimálně na straně ukrajinských obránců ale původní klady začínají stále výrazněji převažovat zápory. Některé komponenty se už nevyrábí a zásoby náhradních dílů docházejí. Jedné z posádek samohybné houfnice 2S1 dovezli po týdnu oprav zaměřovací zařízení. „Musíme ho chránit jako oko v hlavě. Je to nejdůležitější věc. Bez něj je téměř nemožné pracovat,“ podotkla posádka.

Zanedbaný stav techniky

Podle Ukrajinců není výjimkou, že se na opravy podobně klíčových dílů čeká i měsíc. „Je to katastrofa. Snažíme se, co můžeme. A to je jen jedna houfnice, takových máme desítky,“ postěžovala si posádka.

Stav houfnic je zanedbaný. „Všichni moc dobře víme, co se dělo do války a do nástupu (ukrajinského prezidenta Volodomyra) Zelenského. Třeba jak rušili armádní sklady nebo jak tyto stroje rozprodávali. Zůstaly z nich jen prázdné skořápky, uvnitř nic nezbylo. Každý to ví, jen se o tom bojí mluvit,“ říká mechanik Dmytro, který před válkou opravoval zemědělské stroje a teď servisuje houfnice.

Chybějící díly

Zásoby součástek byly před válkou hlavně v Rusku a Bělorusku, jenže obě země představují znepřátelené strany. Životnost strojů se tak prodlužuje jen díky improvizaci. Mechanici si musí poradit jen s jednoduchým nářadím a opravit vše potřebné. „Turbína, kompresor, s tím jsou také problémy. Největší jsou ale s nápravou,“ konstatuje Dmytro.

Situace s údržbou sovětských zbraní se podle něj bude rychle zhoršovat. Mechanik kritizuje i nedbalost v současném armádním zásobování. „Víme, jak věci mizí. Jak mizí věci přivezené dobrovolníky. Víme toho hodně,“ upozornil Dmytro.

Sám doufá, že Ukrajinci co nejrychleji přejdou na západní techniku, ke které je dostatek náhradních dílů. Tlak západních spojenců, který skrze své velitele vnímá, postupně ukrajinskou armádu mění, míní mechanik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...