Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Na 31 tisíc jich podle policie protestovalo v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
Dosavadní spolupředsedové ve vedení strany zůstávají podle předpokladů. Chrupalla v úvodní řeči zdůraznil, že strana je „jednotná jako nikdy dříve“. Totéž podle něj platí o předsednickém duu. Chrupalla stojí v čele AfD od roku 2019, Weidelová tandem doplnila v roce 2022.
Chrupalla v kandidátské řeči prohlásil, že AfD „chce vládnout“. „A budeme vládnout, nejprve v jedné spolkové zemi, pak v celém Německu,“ řekl. Ekonomka Weidelová v projevu kritizovala politické odpůrce. „Nezdoláte nás! Naopak – budeme čím dál silnější a větší,“ sdělila.
Do funkce jednoho z místopředsedů se dostal Stefan Möller, blízký spolupracovník Björna Höckeho, který je vůdčí postavou radikálního národoveckého křídla strany. Vystudovaný učitel dějepisu vešel ve známost svými kontroverzními výroky, soud ho opakovaně potrestal za použití nacistického hesla Vše pro Německo. V minulosti Höcke například požadoval změnu přístupu k německým dějinám o 180 stupňů.
Kromě volby vedení se měla AfD v Erfurtu připravovat také na trojici zářijových zemských voleb. V Sasku-Anhaltsku a v Meklenbursku - Předním Pomořansku AfD podle průzkumů vyhraje, přičemž v Sasku-Anhaltsku by mohla dokonce získat ve sněmu většinu. Poprvé by se tak premiérem některé německé spolkové země mohl stát člen AfD. Kromě toho se bude v září volit také v hlavním městě Berlíně, kde by AfD mohla podle průzkumů skončit třetí a zdvojnásobit zisk z posledních voleb.
Desetitisícové demonstrace a policejní manévry
Zatímco noc byla podle policie v Erfurtu klidná, od časného sobotního rána se v ulicích shromažďovali demonstranti. Počet vyčíslila nejprve na dvacet tisíc, pak bilanci aktualizovala na 25 tisíc a později odpoledne uvedla, že demonstruje asi 31 tisíc účastníků, povětšinou poklidně, několikrát musela nasadit jen pepřový sprej.
Před sjezdem policie odhadovala, že do durynské metropole by mohlo přijet protestovat až padesát tisíc lidí. Podle zpravodajky ČT v Německu Heleny Truchlé se proto celé město připravovalo na masivní demonstrace. „Sjeli se sem policisté z území celé spolkové republiky. Podle informací deníku Tagesspiegel by se mělo jednat o největší policejní zásah za posledních více než třicet let,“ řekla.
Několik míst v centru města protestující zcela zablokovali. Neprůjezdná byla kvůli blokádě dočasně také dálnice A71, která vede kolem města. K protestům proti AfD vyzvaly odbory, různé iniciativy a aktivistické skupiny, ale i někteří politici. Policie apelovala, aby byly demonstrace pokojné.
Při sjezdu AfD v saské Riese loni v lednu protestovalo v ulicích podle odhadů deset tisíc až patnáct tisíc lidí. V listopadu se pak při ustavujícím sjezdu mládežnické organizace AfD v hesenském Giessenu podařilo demonstrantům zablokovat ulice tak, že akce začala se značným zpožděním.
Aliance Widersetzen (Odpor) chtěla podobného efektu dosáhnout i tuto sobotu, pořadatelé ale ohlásili start podle plánu v deset hodin dopoledne. Už před 5:00 bylo podle mluvčího strany na výstavišti 540 z 600 delegátů. „Ranní ptáče dál doskáče. Chuligáni z Antify svou vlastní rozvratnou akci zaspali,“ řekl k tomu Chrupalla.
„Prokazatelně extremistická“ strana
AfD je v současnosti největší opoziční stranou v německém Spolkovém sněmu. V loňských předčasných parlamentních volbách získala 20,8 procenta hlasů. Současné průzkumy jí připisují 26 až 29 procent. Volby by tak nyní strana vyhrála.
Loni v květnu Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který má pravomoci civilní tajné služby, označil AfD za prokazatelně pravicově extremistickou. Strana se kvůli tomu obrátila na soud a ten nařídil, aby ji BfV přestal takto označovat do definitivního soudního verdiktu. Nedávno zveřejněný odborný posudek konstatoval, že by návrh na zákaz strany měl u ústavního soudu naději na úspěch.
AfD před začátkem sjezdu čelila kritice kvůli výběru data jeho konání. Na sobotu totiž připadá sté výročí říšského sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) pozdějšího diktátora Adolfa Hitlera. Konal se tehdy ve Výmaru, který leží jen dvacet kilometrů východně od Erfurtu.
