Bystroň cítí od vedení AfD jasnou podporu. Strana prohlásila, že poslance musí považovat za nevinného

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po jednání předsednictva strany jasnou podporu. Řekl to poté, co vedení strany vysvětloval podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Předsednictvo AfD sdělilo, že poslance musí považovat za nevinného.

Zmíněná podezření podle informací českého Deníku N a německého magazínu Der Spiegel vyslovila česká Bezpečnostní informační služba (BIS). V této souvislosti obě média zmínila nyní zablokovaný proruský portál Voice of Europe, kterému Bystroň v minulosti poskytoval rozhovory.

Podle Bystroně by nyní česká vláda premiéra Petra Fialy (ODS) měla vysvětlit, zda v jeho kauze nejednala pod tlakem ze zahraničí, například z Berlína či z NATO. „Ano, výsledek je jasná podpora,“ řekl Bystroň po zasedání předsednictva strany, které jednalo přes telefon. „Nic jiného jsem nečekal.“

Vedení strany v prohlášení sdělilo, že Bystroň všechna podezření odmítl a že svá tvrzení předloží písemně. „V současné chvíli musí předsednictvo vycházet z neviny pana Bystroně,“ uvedla AfD. Stranické špičky dále poznamenaly, že mají zájem o plné vysvětlení kauzy. „Žádáme proto ty, kteří tvrdí, že mají indicie a důkazy, aby je poskytli pro vyšetřování,“ vyzvaly.

Bystroň naznačuje tlaky z Berlína a NATO

AfD podle Bystroně nepřipustí, aby do volební kampaně strany zasahovaly cizí tajné služby. „Nedovolíme, aby zahraniční tajné služby diktovaly naši volební kampaň skrze manipulativní obvinění. Nyní musí Fialova vláda vysvětlit, zda zveřejnění vzniklo tlakem ze zahraničí a jakou roli zde sehrály NATO a německá vláda,“ uvedl Bystroň k okolnostem zveřejnění své kauzy možného uplácení.

Spolkový poslanec, který je českého původu, poznamenal, že je třeba se věnovat i důvěryhodnosti české kontrarozvědky BIS a možnému ovlivňování Čechů Německem.

Bystroň již před týdnem dopisem ujistil vedení AfD, že žádné peníze od spolupracovníků Voice of Europe a ani od Rusů nebral. Ve straně přesto podle deníku Bild panovala s jeho vysvětlením nespokojenost, list v této souvislosti zmínil především spolupředsedkyni Alici Weidelovou. Spolupředseda Tino Chrupalla, který AfD vede společně s Weidelovou, ale televizi ARD řekl, že zatím nevidí důvod, proč se od Bystroně distancovat.

Před pondělním jednáním některá německá média uváděla, že poslanec čelí rostoucímu tlaku z řad spolustraníků. „Atmosféra byla velice věcná,“ uvedl Bystroň o průběhu zasedání předsednictva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled