Bystroň cítí od vedení AfD jasnou podporu. Strana prohlásila, že poslance musí považovat za nevinného

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po jednání předsednictva strany jasnou podporu. Řekl to poté, co vedení strany vysvětloval podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Předsednictvo AfD sdělilo, že poslance musí považovat za nevinného.

Zmíněná podezření podle informací českého Deníku N a německého magazínu Der Spiegel vyslovila česká Bezpečnostní informační služba (BIS). V této souvislosti obě média zmínila nyní zablokovaný proruský portál Voice of Europe, kterému Bystroň v minulosti poskytoval rozhovory.

Podle Bystroně by nyní česká vláda premiéra Petra Fialy (ODS) měla vysvětlit, zda v jeho kauze nejednala pod tlakem ze zahraničí, například z Berlína či z NATO. „Ano, výsledek je jasná podpora,“ řekl Bystroň po zasedání předsednictva strany, které jednalo přes telefon. „Nic jiného jsem nečekal.“

Vedení strany v prohlášení sdělilo, že Bystroň všechna podezření odmítl a že svá tvrzení předloží písemně. „V současné chvíli musí předsednictvo vycházet z neviny pana Bystroně,“ uvedla AfD. Stranické špičky dále poznamenaly, že mají zájem o plné vysvětlení kauzy. „Žádáme proto ty, kteří tvrdí, že mají indicie a důkazy, aby je poskytli pro vyšetřování,“ vyzvaly.

Bystroň naznačuje tlaky z Berlína a NATO

AfD podle Bystroně nepřipustí, aby do volební kampaně strany zasahovaly cizí tajné služby. „Nedovolíme, aby zahraniční tajné služby diktovaly naši volební kampaň skrze manipulativní obvinění. Nyní musí Fialova vláda vysvětlit, zda zveřejnění vzniklo tlakem ze zahraničí a jakou roli zde sehrály NATO a německá vláda,“ uvedl Bystroň k okolnostem zveřejnění své kauzy možného uplácení.

Spolkový poslanec, který je českého původu, poznamenal, že je třeba se věnovat i důvěryhodnosti české kontrarozvědky BIS a možnému ovlivňování Čechů Německem.

Bystroň již před týdnem dopisem ujistil vedení AfD, že žádné peníze od spolupracovníků Voice of Europe a ani od Rusů nebral. Ve straně přesto podle deníku Bild panovala s jeho vysvětlením nespokojenost, list v této souvislosti zmínil především spolupředsedkyni Alici Weidelovou. Spolupředseda Tino Chrupalla, který AfD vede společně s Weidelovou, ale televizi ARD řekl, že zatím nevidí důvod, proč se od Bystroně distancovat.

Před pondělním jednáním některá německá média uváděla, že poslanec čelí rostoucímu tlaku z řad spolustraníků. „Atmosféra byla velice věcná,“ uvedl Bystroň o průběhu zasedání předsednictva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 3 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled