Vědci prosazují trvalé zavedení „zimního“ času. Je pro zdraví prospěšnější než stálý letní čas

Mezinárodní odborné společnosti, které se zabývají výzkumem biorytmů, zaslaly své stanovisko ke změně času vládním institucím zemí Evropské unie. Vědci v něm doporučují zavedení ustáleného standardního času, také označovaného jako „zimní“. Je podle nich prospěšnější zdraví celé společnosti než stálý čas „letní“.

Svá doporučení vědci zveřejnili v návaznosti na iniciativu Evropské komise, aby Unie upustila od praxe každoročních změn času na jaře a na podzim.

Alena Sumová, která vede oddělení zabývající se chronobiologií ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a je i vědeckým sekretářem Evropské společnosti biologických rytmů, pak zdůrazňuje: „Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního, tj. zimního času je nejlepší volbou pro veřejné zdraví.“

„Ponechání celoročně zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času,“ dodává. „Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší.“

Výzkumy ukazují, že „zimní“ čas ve srovnání s „letním“ časem snižuje pocit chronického jetlagu (tzv. „sociální jetlag“). Tím zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Je prokázána také jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku i nižším výskytem nádorových onemocnění.

Změna prospěšná pro zdraví

„Zrušení změn času nabízí nyní jedinečnou příležitost ke zlepšení celkového zdraví společnosti zavedením stálého standardního času. Toto stanovisko bylo zasláno také českým vládním institucím – ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu životního prostředí, kanceláři prezidenta republiky a Senátu,“ dodává Sumová.

Chronobiologie je obor, který zkoumá vliv denních rytmů a sezonních změn u živých organismů – za tyto objevy získala Nobelovu cenu za rok 2017. Výše uvedené stanovisko schválily odborné společnosti, které se zabývají biologickými rytmy a jejich ovlivněním světlem: Evropská společnost biologických rytmů, Evropská společnost pro výzkum spánku a Společnost pro výzkum biologických rytmů. Poté stanovisko zamířilo k Evropské komisi pro změnu času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
10. 10. 2026‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
10. 10. 2026‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.