Pavel Suchan: Astronomie letní čas nepotřebuje. Je to přežitek

Astronomové bývají pravidelně rok co rok dotazováni, co na zavedení letního času říkají, a my pravidelně rok co rok odpovídáme, že astronomie letní čas nepotřebuje, a v posledních letech už jsme také důrazně upozorňovali na negativní dopady a také na nedostatečné zdůvodnění zavádění letního času. Letní čas se z pohledu dneška jeví jako přežitek.

Astronomická pozorování je třeba zapsat s vysokou časovou přesností a tak, aby to bylo jasné komukoliv na Zemi.

Z toho důvodu se často úkazy udávají v takzvaném světovém čase (UT), případně ve středoevropském čase (SEČ). Rozhodně však astronomické efemeridy – údaje o poloze pohyblivých astronomických objektů – a například ani česká Hvězdářská ročenka neobsahují časy úkazů v letním středoevropském čase (SELČ) v době jeho platnosti, ale stále v průběhu celého roku používáme SEČ.

Astronomie tedy letní čas nepotřebuje. V této souvislosti uvádíme, že takzvaný zimní čas neexistuje, v průběhu roku na území České republiky používáme buďto středoevropský čas (SEČ) nebo středoevropský letní čas (SELČ).

Není naší odborností, abychom se vyjadřovali ke zdravotním aspektům, k ekonomickým kdysi ziskům, ale dnes ztrátám a k dalším souvislostem, kterých je dost na to, aby podpořily argumenty pro zrušení letního času.

Cirkadiánní rytmy, biologické rytmy člověka ale velmi úzce souvisejí také s problematikou světelného znečištění, které se Česká astronomická společnost intenzivně věnuje. Například materiál ke světelnému znečištění schválený vládou 21. března 2018. Člověk je čím dál více vystaven působení světla v noci a narušení cirkadiánního rytmu. Existují desítky vědeckých prací, které tuto problematiku dokládají. Posun času o hodinu dvakrát ročně je další zátěží do tohoto řetězce. 

Podporujeme snahu europoslance Pavla Svobody, která vedla k přijetí rezoluce Evropským parlamentem, jež navrhuje zrušení střídání času. Podporujeme iniciativu senátora Petra Šilara For One Time Only .

Je místopředsedou a tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu (světelné znečištění). Věnuje se popularizaci astronomie a také problematice světelného znečištění, respektive ochraně pozorovacích podmínek a ochraně nočního životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 1 hhodinou

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 3 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 6 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 20 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 22 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...