Pavel Suchan: Astronomie letní čas nepotřebuje. Je to přežitek

Astronomové bývají pravidelně rok co rok dotazováni, co na zavedení letního času říkají, a my pravidelně rok co rok odpovídáme, že astronomie letní čas nepotřebuje, a v posledních letech už jsme také důrazně upozorňovali na negativní dopady a také na nedostatečné zdůvodnění zavádění letního času. Letní čas se z pohledu dneška jeví jako přežitek.

Astronomická pozorování je třeba zapsat s vysokou časovou přesností a tak, aby to bylo jasné komukoliv na Zemi.

Z toho důvodu se často úkazy udávají v takzvaném světovém čase (UT), případně ve středoevropském čase (SEČ). Rozhodně však astronomické efemeridy – údaje o poloze pohyblivých astronomických objektů – a například ani česká Hvězdářská ročenka neobsahují časy úkazů v letním středoevropském čase (SELČ) v době jeho platnosti, ale stále v průběhu celého roku používáme SEČ.

Astronomie tedy letní čas nepotřebuje. V této souvislosti uvádíme, že takzvaný zimní čas neexistuje, v průběhu roku na území České republiky používáme buďto středoevropský čas (SEČ) nebo středoevropský letní čas (SELČ).

Není naší odborností, abychom se vyjadřovali ke zdravotním aspektům, k ekonomickým kdysi ziskům, ale dnes ztrátám a k dalším souvislostem, kterých je dost na to, aby podpořily argumenty pro zrušení letního času.

Cirkadiánní rytmy, biologické rytmy člověka ale velmi úzce souvisejí také s problematikou světelného znečištění, které se Česká astronomická společnost intenzivně věnuje. Například materiál ke světelnému znečištění schválený vládou 21. března 2018. Člověk je čím dál více vystaven působení světla v noci a narušení cirkadiánního rytmu. Existují desítky vědeckých prací, které tuto problematiku dokládají. Posun času o hodinu dvakrát ročně je další zátěží do tohoto řetězce. 

Podporujeme snahu europoslance Pavla Svobody, která vedla k přijetí rezoluce Evropským parlamentem, jež navrhuje zrušení střídání času. Podporujeme iniciativu senátora Petra Šilara For One Time Only .

Je místopředsedou a tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu (světelné znečištění). Věnuje se popularizaci astronomie a také problematice světelného znečištění, respektive ochraně pozorovacích podmínek a ochraně nočního životního prostředí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 19 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...