Na střídání letního a zimního času se prozatím nebude nic měnit. Navrhovanou změnu směřující z tábora lidovců vláda zavrhla a schválila status quo až do roku 2021. „Abychom teď jako Česká republika vyvolávali jednání na úrovni Evropské komise, myslím, že máme jiná a důležitější témata,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Debaty o možném zrušení letního času se vedou hlavně kvůli úsporám energie. Odpůrci mají za to, že opatření k tomu nijak nepomáhá – naopak mnoha lidem komplikuje život.
Zrušit střídání zimního a letního času se snaží iniciativa kolem senátora Petra Šilara (KDU-ČSL) s názvem For Only One Time (Pro pouze jeden čas). Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy kvůli energetickým úsporám. To přiznává i Evropská komise a ministerstvo. „Úspory ve spotřebě elektrické energie v období s letním časem jsou ve srovnání se zbytkem roku minimální,“ uvedlo v návrhu nařízení.
Pokračovat ve střídání zimního a letního času je podle Evropské komise vhodné jednak proto, že se tím podporují volnočasové aktivity lidí během léta, ale i pro zachování harmonizace kalendáře pro řádné fungování vnitřního trhu.
Kritici poukazují na to, že náhlá změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci. Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšuje riziko rakoviny, obezity nebo deprese.
Podle Bělobrádka znamená změna času problém pro dopravu a pro biorytmus hospodářských zvířat. Domnívá se, že je debata otevřená a živá v Evropském parlamentu a o tématu by se mělo dále jednat. „Myslím si, že se to může stát skutečně i celoevropským tématem. A to z toho důvodu, že vždycky někdo musí začít. A my si myslíme, že tohle je třeba věc, která by nic nestála, naopak, a přitom by zlepšila komfort lidí.“
Naposledy od střídání časů upustilo Turecko. Vláda změnu oznámila koncem září s tím, že na konci října se země nevrátí zpět k zimnímu času. „Změníte se vy, ne hodiny,“ řekl lidem podle deníku Guardian tamní premiér Benali Yildirim. Podle kritiků je to další krok, jímž se Turecko vzdaluje Evropské unii.
- Letní čas je platný v celé Evropě s výjimkou Islandu, Turecka, Běloruska a Ruska. V moderní éře byl poprvé navržen Georgem Hudsonem, novozélandským entomologem, který chtěl využít světla po svých pracovních směnách.
- Od roku 1916 užívaly letní čas Německo a státy Rakouska-Uherska za účelem úspory energie.
- Letní čas byl zaveden v socialistickém Československu poprvé v roce 1979, od té doby se pravidelně střídá se zimním.
Příští rok má letní čas v Česku začít 26. března, v následujících letech pak 25., 31., 29. a 28. března. Pro řadu lidí to bude znamenat, že o posledních nedělích prvního jarního měsíce budou muset vstávat o hodinu dříve. Pospat si budou moci naopak o posledních říjnových nedělích. V roce 2017 se ručičky hodin v Česku vrátí ze 3. hodiny na 2. hodinu ranní, tedy o hodinu zpět, 29. října, v dalších letech pak 28., 27., 25. a 31. října. Letos to bude podle stávajícího nařízení 30. října.
