Vědci naučili potkany řídit autíčka. Zjistili, že hlodavci jsou ještě chytřejší, než se dosud myslelo

Laboratorní potkani se nečekaně rychle naučili řídit miniaturní vozítka. Podle vědců to naznačuje, že jsou jejich mozky mnohem pružnější a přizpůsobivější, než věda doposud předpokládala. Výzkum by mohl být aplikován i na zkoumání člověka. Autoři si od něj slibují lepší pochopení toho, jak učení se novým dovednostem snižuje stres a jak různé duševní stavy mění mentální schopnosti.

Hlodavci, jako jsou krysy nebo potkani, patří k těm nejpřizpůsobivějším tvorům na planetě. Dokázali proniknout na všechny kontinenty světa a disponují i značnou inteligencí. Vědci již dříve prokázali, že potkani umí rozlišovat různé předměty, skvěle procházejí bludišti a dokážou se přitom poučit z vlastních chyb. Také poměrně zručně manipulují s věcmi ve svém okolí.

Až doposud se ale vědělo jen málo o tom, jak jsou jejich intelektuální schopnosti pružné. Tedy schopnost naučit se něco, s čím se dosud nemohli setkat.

Bioložka Kelly Lambertová z Richmondské univerzity ve Virginii se pokusila potkany naučit ovládat pohyblivé vozidlo. Její tým vytvořil malý automobil s hliníkovou podlahou a třemi měděnými destičkami na podlaze, které fungují jako obdoba volantu: když se potkan dotkne podlahy a mědi, uzavře se tím elektrický okruh a auto jede. Levá destička je zodpovědná za zatáčení do doleva, pravá doprava a prostřední směřuje vozík vpřed.

Vědci trénovali pro řízení tohoto autíčka 11 samců a 6 samic v prostředí až čtyřmetrových arén nepravidelných tvarů. Pokud se jim podařilo s autem popojet, dostali za to potkami chutnou odměnu – ale museli si pro ni nejprve sami dojet.

Výzkumníci podporovali potkany k jízdě tím, že jim dávali potravu stále dál a také na stále hůř dostupná místa v arénách. „Naučili se navigovat auto jedinečným způsobem a využívali při tom triků, které nikdy předtím nepoužili,“ popsala Lambertová.

Řízení uklidňuje. Člověka i potkany

Během studie se ukázalo i něco nečekaného: učení se řídit potkany uklidňovalo. Potvrdila to analýza úrovně několika hormonů v jejich krvi, které jsou spojené se stresem. Tyto výsledky vědci neočekávali, předpokládali, že nezvyklý úkol u potkanů stres spíše vyvolá. Převážilo ale uspokojení z toho, že se jim podařilo naučit se něco nového – tento fenomén už biologové u potkanů a krys pozorovali v minulosti. A projevuje se také u člověka.

Autoři studie si to otestovali na dalším pokusu, při kterém vybrané potkany nechali řídit, další se jen vezli v dálkově řízeném autíčku jako pasažéři. Ukázalo se, že ti, kteří mohou sami aktivně řídit, jsou výrazně klidnější než pasivní cestující.

Většina zvířat je chytřejší, než si myslíme

Že byli potkani schopni naučit se řídit auta tak rychle, podle vědeckého týmu potvrzuje, že mají vysokou neuroplasticitu mozku, tedy vrozenou schopnost reagovat na nové a neznámé úkoly. „Myslím si, že potkani jsou chytřejší, než si většina lidí myslí. A také, že většina zvířat je svým vlastním způsobem chytřejší, než si myslíme,“ uvedla Kelly Lambertová.

Společně se svými kolegy chce v experimentech pokračovat. Do budoucna by rádi testovali změny způsobené Parkinsonovou nemocí, které postihuje právě neuroplasticitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 1 hhodinou

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 6 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 7 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 7 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...