Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.

Vědecké časopisy The Cell a The Lancet patří mezi ty nejprestižnější na světě. Jsou to ale jen dva z tisíců dalších, které vydává společnost Elsevier. Toto nizozemské nakladatelství patří ve vědě k naprosté špičce: Elsevier vydává ročně přes půl milionu článků ve 2500 časopisech, jeho archivy obsahují přes sedmnáct milionů dokumentů a čtyřicet tisíc elektronických knih. Ročně si lidé a instituce stáhnou nějakou studii asi miliardkrát.

A právě tato firma se nyní rozhodla, že se připojí k hromadné žalobě podané 5. května proti technologické společnosti Meta a jejímu generálnímu řediteli Marku Zuckerbergovi u soudu v jižním obvodu New Yorku. Mezi žalobci jsou kromě Elsevieru i další knižní vydavatelské giganty Hachette a Macmillan či americký autor beletrie a právník Scott Turow. Obsahem žaloby je, že společnost Meta získala a reprodukovala díla chráněná autorskými právy při vývoji své umělé inteligence Llama.

„Tento případ je první žalobou v oblasti umělé inteligence podanou velkými nakladatelstvími, která mají co říci o flagrantním porušování svých práv ze strany Mety,“ uvedla Asociace amerických vydavatelů.

Důkazy jsou dle vydavatele ukryté v e-mailech

Jde o další případ, kdy se velcí vydavatelé soudní cestou brání tomu, že se velké jazykové modely učí na jejich obsahu, aniž by za to platily. Většinou zatím došlo k mimosoudnímu vyrovnání, ale neexistuje řádný precedens ohledně toho, jestli je legální používat díla chráněná autorskými právy k trénování AI.

„Firmy zabývající se umělou inteligencí jsou ohledně svých trénovacích dat opatrné, obecně se předpokládá, že součástí miliard webových stránek, na kterých byly modely trénovány, byly jak zamčené výzkumné články, tak i ty s otevřeným přístupem,“ popisuje jádro sporu odborný časopis Nature.

Meta podle Elsevieru pro trénink Llamy využila datový soubor Common Crawl, což je vzorek miliard webových stránek vytvořený prohledáváním internetu, jenž podle žalobců pravděpodobně obsahoval neautorizované kopie děl chráněných autorskými právy, jako jsou vědecké abstrakty a články ukryté za paywallem.

Vydavatel se pokusí také dokázat, že Meta stahovala další jeho články, studie a jiný obsah pomocí různých cest, jako jsou takzvané torrenty, úložiště, kontroverzní server Sci-Hub a další podobné služby – vždy bez ohledu na autorská práva. Důkazy, které chce vydavatel u soudu představit, mají vycházet z e-mailů zaměstnanců společnosti Meta.

Obrana postavená na etice

Meta se rozhodla, že bude „proti této žalobě agresivně bojovat“. Podle Nature se chce bránit tím, že trénování na dokumentech chráněných autorskými právy představuje „fair use“ neboli řádné užití, což je výjimka z autorského práva.

„Umělá inteligence pohání transformativní inovace, produktivitu a kreativitu jednotlivců i firem a soudy správně shledaly, že trénování umělé inteligence na materiálu chráněném autorskými právy lze kvalifikovat jako fair use,“ je přesvědčena společnost.

Zatím tento způsob obrany fungoval – americké soudy přistoupily na to, že způsob, jakým AI firmy využívají materiál chráněný autorským právem, je „transformativní“, což umožňuje chápat jeho využití jako řádné.

Už loni ale soudci ve dvou rozsudcích upozornili, že pokud by takové chování mělo negativní dopad na trh s produkty žalujících společností, řádné užití by nemuselo platit.

K čemu potřebují AI vědecké studie

Vědecké studie a odborné knihy jsou pro společnosti vyvíjející velké jazykové modely doslova poklad. Obsahují kvalitní informace, které jsou ověřené, pravdivé a nové, takže představují vynikající materiál, na němž mohou velké jazykové modely trénovat.

Vydavatelé by rádi s technologickými společnostmi uzavírali smlouvy o prodeji nebo využívání takových dat – problém pro ně představuje fakt, že se některé firmy pokoušejí komerční řešení obcházet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.