Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.

Vědecké časopisy The Cell a The Lancet patří mezi ty nejprestižnější na světě. Jsou to ale jen dva z tisíců dalších, které vydává společnost Elsevier. Toto nizozemské nakladatelství patří ve vědě k naprosté špičce: Elsevier vydává ročně přes půl milionu článků ve 2500 časopisech, jeho archivy obsahují přes sedmnáct milionů dokumentů a čtyřicet tisíc elektronických knih. Ročně si lidé a instituce stáhnou nějakou studii asi miliardkrát.

A právě tato firma se nyní rozhodla, že se připojí k hromadné žalobě podané 5. května proti technologické společnosti Meta a jejímu generálnímu řediteli Marku Zuckerbergovi u soudu v jižním obvodu New Yorku. Mezi žalobci jsou kromě Elsevieru i další knižní vydavatelské giganty Hachette a Macmillan či americký autor beletrie a právník Scott Turow. Obsahem žaloby je, že společnost Meta získala a reprodukovala díla chráněná autorskými právy při vývoji své umělé inteligence Llama.

„Tento případ je první žalobou v oblasti umělé inteligence podanou velkými nakladatelstvími, která mají co říci o flagrantním porušování svých práv ze strany Mety,“ uvedla Asociace amerických vydavatelů.

Důkazy jsou dle vydavatele ukryté v e-mailech

Jde o další případ, kdy se velcí vydavatelé soudní cestou brání tomu, že se velké jazykové modely učí na jejich obsahu, aniž by za to platily. Většinou zatím došlo k mimosoudnímu vyrovnání, ale neexistuje řádný precedens ohledně toho, jestli je legální používat díla chráněná autorskými právy k trénování AI.

„Firmy zabývající se umělou inteligencí jsou ohledně svých trénovacích dat opatrné, obecně se předpokládá, že součástí miliard webových stránek, na kterých byly modely trénovány, byly jak zamčené výzkumné články, tak i ty s otevřeným přístupem,“ popisuje jádro sporu odborný časopis Nature.

Meta podle Elsevieru pro trénink Llamy využila datový soubor Common Crawl, což je vzorek miliard webových stránek vytvořený prohledáváním internetu, jenž podle žalobců pravděpodobně obsahoval neautorizované kopie děl chráněných autorskými právy, jako jsou vědecké abstrakty a články ukryté za paywallem.

Vydavatel se pokusí také dokázat, že Meta stahovala další jeho články, studie a jiný obsah pomocí různých cest, jako jsou takzvané torrenty, úložiště, kontroverzní server Sci-Hub a další podobné služby – vždy bez ohledu na autorská práva. Důkazy, které chce vydavatel u soudu představit, mají vycházet z e-mailů zaměstnanců společnosti Meta.

Obrana postavená na etice

Meta se rozhodla, že bude „proti této žalobě agresivně bojovat“. Podle Nature se chce bránit tím, že trénování na dokumentech chráněných autorskými právy představuje „fair use“ neboli řádné užití, což je výjimka z autorského práva.

„Umělá inteligence pohání transformativní inovace, produktivitu a kreativitu jednotlivců i firem a soudy správně shledaly, že trénování umělé inteligence na materiálu chráněném autorskými právy lze kvalifikovat jako fair use,“ je přesvědčena společnost.

Zatím tento způsob obrany fungoval – americké soudy přistoupily na to, že způsob, jakým AI firmy využívají materiál chráněný autorským právem, je „transformativní“, což umožňuje chápat jeho využití jako řádné.

Už loni ale soudci ve dvou rozsudcích upozornili, že pokud by takové chování mělo negativní dopad na trh s produkty žalujících společností, řádné užití by nemuselo platit.

K čemu potřebují AI vědecké studie

Vědecké studie a odborné knihy jsou pro společnosti vyvíjející velké jazykové modely doslova poklad. Obsahují kvalitní informace, které jsou ověřené, pravdivé a nové, takže představují vynikající materiál, na němž mohou velké jazykové modely trénovat.

Vydavatelé by rádi s technologickými společnostmi uzavírali smlouvy o prodeji nebo využívání takových dat – problém pro ně představuje fakt, že se některé firmy pokoušejí komerční řešení obcházet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 20 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.