Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.

Vědecké časopisy The Cell a The Lancet patří mezi ty nejprestižnější na světě. Jsou to ale jen dva z tisíců dalších, které vydává společnost Elsevier. Toto nizozemské nakladatelství patří ve vědě k naprosté špičce: Elsevier vydává ročně přes půl milionu článků ve 2500 časopisech, jeho archivy obsahují přes sedmnáct milionů dokumentů a čtyřicet tisíc elektronických knih. Ročně si lidé a instituce stáhnou nějakou studii asi miliardkrát.

A právě tato firma se nyní rozhodla, že se připojí k hromadné žalobě podané 5. května proti technologické společnosti Meta a jejímu generálnímu řediteli Marku Zuckerbergovi u soudu v jižním obvodu New Yorku. Mezi žalobci jsou kromě Elsevieru i další knižní vydavatelské giganty Hachette a Macmillan či americký autor beletrie a právník Scott Turow. Obsahem žaloby je, že společnost Meta získala a reprodukovala díla chráněná autorskými právy při vývoji své umělé inteligence Llama.

„Tento případ je první žalobou v oblasti umělé inteligence podanou velkými nakladatelstvími, která mají co říci o flagrantním porušování svých práv ze strany Mety,“ uvedla Asociace amerických vydavatelů.

Důkazy jsou dle vydavatele ukryté v e-mailech

Jde o další případ, kdy se velcí vydavatelé soudní cestou brání tomu, že se velké jazykové modely učí na jejich obsahu, aniž by za to platily. Většinou zatím došlo k mimosoudnímu vyrovnání, ale neexistuje řádný precedens ohledně toho, jestli je legální používat díla chráněná autorskými právy k trénování AI.

„Firmy zabývající se umělou inteligencí jsou ohledně svých trénovacích dat opatrné, obecně se předpokládá, že součástí miliard webových stránek, na kterých byly modely trénovány, byly jak zamčené výzkumné články, tak i ty s otevřeným přístupem,“ popisuje jádro sporu odborný časopis Nature.

Meta podle Elsevieru pro trénink Llamy využila datový soubor Common Crawl, což je vzorek miliard webových stránek vytvořený prohledáváním internetu, jenž podle žalobců pravděpodobně obsahoval neautorizované kopie děl chráněných autorskými právy, jako jsou vědecké abstrakty a články ukryté za paywallem.

Vydavatel se pokusí také dokázat, že Meta stahovala další jeho články, studie a jiný obsah pomocí různých cest, jako jsou takzvané torrenty, úložiště, kontroverzní server Sci-Hub a další podobné služby – vždy bez ohledu na autorská práva. Důkazy, které chce vydavatel u soudu představit, mají vycházet z e-mailů zaměstnanců společnosti Meta.

Obrana postavená na etice

Meta se rozhodla, že bude „proti této žalobě agresivně bojovat“. Podle Nature se chce bránit tím, že trénování na dokumentech chráněných autorskými právy představuje „fair use“ neboli řádné užití, což je výjimka z autorského práva.

„Umělá inteligence pohání transformativní inovace, produktivitu a kreativitu jednotlivců i firem a soudy správně shledaly, že trénování umělé inteligence na materiálu chráněném autorskými právy lze kvalifikovat jako fair use,“ je přesvědčena společnost.

Zatím tento způsob obrany fungoval – americké soudy přistoupily na to, že způsob, jakým AI firmy využívají materiál chráněný autorským právem, je „transformativní“, což umožňuje chápat jeho využití jako řádné.

Už loni ale soudci ve dvou rozsudcích upozornili, že pokud by takové chování mělo negativní dopad na trh s produkty žalujících společností, řádné užití by nemuselo platit.

K čemu potřebují AI vědecké studie

Vědecké studie a odborné knihy jsou pro společnosti vyvíjející velké jazykové modely doslova poklad. Obsahují kvalitní informace, které jsou ověřené, pravdivé a nové, takže představují vynikající materiál, na němž mohou velké jazykové modely trénovat.

Vydavatelé by rádi s technologickými společnostmi uzavírali smlouvy o prodeji nebo využívání takových dat – problém pro ně představuje fakt, že se některé firmy pokoušejí komerční řešení obcházet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 16 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 18 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 20 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 22 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...