Velké banky začaly využívat umělou inteligenci k přeměně světa financí

Německý finanční ústav Deutsche Bank využívá umělou inteligenci (AI) ke sledování portfolií bohatých klientů, banka ING ke zjišťování potenciálních neplatičů a například Morgan Stanley tvrdí, že její bankéři „experimentují“ v bezpečném a omezeném prostředí. Mezitím banka JPMorgan Chase & Co hledá talenty pro práci s umělou inteligencí, a to mnohem více než její konkurenti. Revoluce v oblasti umělé inteligence se na Wall Street rozvíjí spolu s tím, jak roste širší zájem o tuto pokročilou technologii a její možný dopad na podnikání, píše agentura Bloomberg.

Studie konzultační firmy Evident uvádí, že v bankách, které jsou nejvíce nadšené z umělé inteligence, přibližně čtyřicet procent všech nabízených pracovních pozic souvisí s AI. V čele stojí největší americká banka JPMorgan, která od února do dubna inzerovala celosvětově 3651 pozic souvisejících s AI. To je téměř dvojnásobek toho, co inzerovali nejbližší konkurenti, což jsou banky Citigroup a Deutsche Bank.

Když společnost OpenAI loni v listopadu zpřístupnila široké veřejnosti chatovacího robota ChatGPT, všichni vysocí představitelé bank si uvědomili, že přichází něco, co zásadně změní pravidla hry, uvedla výkonná ředitelka a spoluzakladatelka firmy Evident Alexandra Mousavizadehová. Situaci popsala jako „závody ve zbrojení v oblasti AI“.

Snadné odhady rizika

Odměnou je vyhlídka, že každodenní úkoly se budou řešit efektivněji a účinněji, zatímco složité analýzy a modelování rizik budou jednodušší a rychlejší. To je obzvlášť lákavé v bankovnictví, kde stále složitější investiční rozhodnutí vycházejí z hromady dat, a to i navzdory nejistotě kolem případných schopností AI a navzdory starostem o regulaci AI.

Banky už využívají AI k tomu, aby přicházely s řešením zajištění více šitého na míru za pomoci nástrojů, jako jsou úrokové swapy či akciové deriváty, uvedl ředitel firmy Fieldfisher a bývalý obchodník s deriváty Steven Burrows. Banky tak mohou nabízet klientům výhodnější cenové podmínky.

Deutsche Bank využívá takzvané hluboké učení (deep learning) k analýze toho, zda zahraniční klienti privátního bankovnictví příliš mnoho neinvestovali do určitého aktiva. Přiřazuje také jednotlivým klientům vhodné fondy, dluhopisy nebo akcie.

„Jsem velkým příznivcem kombinace umělé a lidské inteligence,“ uvedla vedoucí oddělení datových řešení z divize zahraničního soukromého bankovnictví Deutsche Bank Kirsten-Anne Bremkeová.

Podobné plány má i JPMorgan. Podle informovaných zdrojů tato banka podala v květnu patentovou přihlášku na službu podobnou ChatGPT, která má investorům pomáhat při výběru konkrétních akcií. Projekt je v počáteční fázi.

Morgan Stanley provádí testy jazykových modelů. V dubnu banka uvedla, že si nechala patentovat model využívající AI k interpretaci sdělení americké centrální banky (Fed). Cílem je odhalit směr vývoje měnové politiky.

Bez AI to v bankovnictví nepůjde

Co se finančně technologických firem týče, ředitel švédské Klarna Bank Sebastian Siemiatkowski na konci května řekl, že všichni zaměstnanci mají k dispozici účet ChatGPT-4 a je jim doporučováno, aby s novými technologiemi experimentovali. Někteří ale nabádají k opatrnosti kvůli obavám z transparentnosti a efektivity. Mnozí, včetně amerického miliardáře a investora Warrena Buffetta, považují horlivost v zavádění složitých systémů AI za předzvěst budoucích rizik.

Bankám není využívání technologií k získání výhod cizí. V posledních letech najímají datové vědce, odborníky na strojové učení a také astrofyziky. Tyto investice nyní přinášejí ovoce. Například banka Wells Fargo používá rozsáhlé jazykové modely, které jí pomáhají určit, jaké informace musí klient oznámit regulátorům a jak mohou zlepšit své obchodní procesy. Banka také vytvořila zákaznického asistenta na bázi chatbota s využitím konverzační platformy umělé inteligence.

Francouzská banka BNP Paribas využívá chatboty k zodpovídání dotazů klientů. AI se také snaží odhalovat podvody a předcházet praní špinavých peněz. Podobně Société Générale používá svůj systém Cast ke zjišťování možných nekalých praktik na kapitálových trzích. Funguje ve 26 jazycích a ročně zpracuje 2,5 milionu hodin konverzace a 347 milionů e-mailů, uvedla banka.

Generální ředitel Bank of America Brian Moynihan v dubnu uvedl, že AI by mohla mít mimořádný přínos a že by mohla pomoci snížit počet zaměstnanců. Zároveň ale vyzval k opatrnosti a dodal, že je potřeba pochopit, jakým způsobem jsou přijímána rozhodnutí.

Bankéři mají takzvanou fiduciární povinnost (neboli povinnosti správců cizích záležitostí) neobchodovat na základě nespolehlivých informací. S rozšiřujícím se využíváním AI je to však problém, domnívá se partnerka advokátní kanceláře Friedman Kaplan Seiler Adelman & Robbins LLP Anne Beaumontová. „Jak chcete investorům a regulačním orgánům prokázat, že jste splnili svoji povinnost, když jste použili výstup, aniž byste skutečně věděli, jaké jsou vstupy?“ řekla.

Příliš drahá umělá inteligence

AI je také nákladná, a to jak na vývoj, tak na provoz. Odhady ukazují, že náklady na použití velkých jazykových modelů k zodpovězení otázky mohou činit až 14 amerických dolarů (308 Kč) na dotaz, zatímco prostřednictvím lidského právníka šest dolarů (132 Kč), uvedl generální ředitel firmy Eigen Lewis Liu. Důvodem jsou vysoké náklady na cloud computing spojené se zpracováním složitých finančních dokumentů.

V tuto chvíli si však nikdo není jist, co bude s AI dál. Čerstvé jsou stále vzpomínky na to, jak blockchain a kryptoměny nedokázaly přinést dalekosáhlé změny, o kterých mluvili jejich zastánci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...