Velké banky začaly využívat umělou inteligenci k přeměně světa financí

Německý finanční ústav Deutsche Bank využívá umělou inteligenci (AI) ke sledování portfolií bohatých klientů, banka ING ke zjišťování potenciálních neplatičů a například Morgan Stanley tvrdí, že její bankéři „experimentují“ v bezpečném a omezeném prostředí. Mezitím banka JPMorgan Chase & Co hledá talenty pro práci s umělou inteligencí, a to mnohem více než její konkurenti. Revoluce v oblasti umělé inteligence se na Wall Street rozvíjí spolu s tím, jak roste širší zájem o tuto pokročilou technologii a její možný dopad na podnikání, píše agentura Bloomberg.

Studie konzultační firmy Evident uvádí, že v bankách, které jsou nejvíce nadšené z umělé inteligence, přibližně čtyřicet procent všech nabízených pracovních pozic souvisí s AI. V čele stojí největší americká banka JPMorgan, která od února do dubna inzerovala celosvětově 3651 pozic souvisejících s AI. To je téměř dvojnásobek toho, co inzerovali nejbližší konkurenti, což jsou banky Citigroup a Deutsche Bank.

Když společnost OpenAI loni v listopadu zpřístupnila široké veřejnosti chatovacího robota ChatGPT, všichni vysocí představitelé bank si uvědomili, že přichází něco, co zásadně změní pravidla hry, uvedla výkonná ředitelka a spoluzakladatelka firmy Evident Alexandra Mousavizadehová. Situaci popsala jako „závody ve zbrojení v oblasti AI“.

Snadné odhady rizika

Odměnou je vyhlídka, že každodenní úkoly se budou řešit efektivněji a účinněji, zatímco složité analýzy a modelování rizik budou jednodušší a rychlejší. To je obzvlášť lákavé v bankovnictví, kde stále složitější investiční rozhodnutí vycházejí z hromady dat, a to i navzdory nejistotě kolem případných schopností AI a navzdory starostem o regulaci AI.

Banky už využívají AI k tomu, aby přicházely s řešením zajištění více šitého na míru za pomoci nástrojů, jako jsou úrokové swapy či akciové deriváty, uvedl ředitel firmy Fieldfisher a bývalý obchodník s deriváty Steven Burrows. Banky tak mohou nabízet klientům výhodnější cenové podmínky.

Deutsche Bank využívá takzvané hluboké učení (deep learning) k analýze toho, zda zahraniční klienti privátního bankovnictví příliš mnoho neinvestovali do určitého aktiva. Přiřazuje také jednotlivým klientům vhodné fondy, dluhopisy nebo akcie.

„Jsem velkým příznivcem kombinace umělé a lidské inteligence,“ uvedla vedoucí oddělení datových řešení z divize zahraničního soukromého bankovnictví Deutsche Bank Kirsten-Anne Bremkeová.

Podobné plány má i JPMorgan. Podle informovaných zdrojů tato banka podala v květnu patentovou přihlášku na službu podobnou ChatGPT, která má investorům pomáhat při výběru konkrétních akcií. Projekt je v počáteční fázi.

Morgan Stanley provádí testy jazykových modelů. V dubnu banka uvedla, že si nechala patentovat model využívající AI k interpretaci sdělení americké centrální banky (Fed). Cílem je odhalit směr vývoje měnové politiky.

Bez AI to v bankovnictví nepůjde

Co se finančně technologických firem týče, ředitel švédské Klarna Bank Sebastian Siemiatkowski na konci května řekl, že všichni zaměstnanci mají k dispozici účet ChatGPT-4 a je jim doporučováno, aby s novými technologiemi experimentovali. Někteří ale nabádají k opatrnosti kvůli obavám z transparentnosti a efektivity. Mnozí, včetně amerického miliardáře a investora Warrena Buffetta, považují horlivost v zavádění složitých systémů AI za předzvěst budoucích rizik.

Bankám není využívání technologií k získání výhod cizí. V posledních letech najímají datové vědce, odborníky na strojové učení a také astrofyziky. Tyto investice nyní přinášejí ovoce. Například banka Wells Fargo používá rozsáhlé jazykové modely, které jí pomáhají určit, jaké informace musí klient oznámit regulátorům a jak mohou zlepšit své obchodní procesy. Banka také vytvořila zákaznického asistenta na bázi chatbota s využitím konverzační platformy umělé inteligence.

Francouzská banka BNP Paribas využívá chatboty k zodpovídání dotazů klientů. AI se také snaží odhalovat podvody a předcházet praní špinavých peněz. Podobně Société Générale používá svůj systém Cast ke zjišťování možných nekalých praktik na kapitálových trzích. Funguje ve 26 jazycích a ročně zpracuje 2,5 milionu hodin konverzace a 347 milionů e-mailů, uvedla banka.

Generální ředitel Bank of America Brian Moynihan v dubnu uvedl, že AI by mohla mít mimořádný přínos a že by mohla pomoci snížit počet zaměstnanců. Zároveň ale vyzval k opatrnosti a dodal, že je potřeba pochopit, jakým způsobem jsou přijímána rozhodnutí.

Bankéři mají takzvanou fiduciární povinnost (neboli povinnosti správců cizích záležitostí) neobchodovat na základě nespolehlivých informací. S rozšiřujícím se využíváním AI je to však problém, domnívá se partnerka advokátní kanceláře Friedman Kaplan Seiler Adelman & Robbins LLP Anne Beaumontová. „Jak chcete investorům a regulačním orgánům prokázat, že jste splnili svoji povinnost, když jste použili výstup, aniž byste skutečně věděli, jaké jsou vstupy?“ řekla.

Příliš drahá umělá inteligence

AI je také nákladná, a to jak na vývoj, tak na provoz. Odhady ukazují, že náklady na použití velkých jazykových modelů k zodpovězení otázky mohou činit až 14 amerických dolarů (308 Kč) na dotaz, zatímco prostřednictvím lidského právníka šest dolarů (132 Kč), uvedl generální ředitel firmy Eigen Lewis Liu. Důvodem jsou vysoké náklady na cloud computing spojené se zpracováním složitých finančních dokumentů.

V tuto chvíli si však nikdo není jist, co bude s AI dál. Čerstvé jsou stále vzpomínky na to, jak blockchain a kryptoměny nedokázaly přinést dalekosáhlé změny, o kterých mluvili jejich zastánci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 11 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.