Nasazení bezpilotních letounů do bojů na Ukrajině urychlilo technologický trend, který by mohl brzy přinést na světová bojiště první plně autonomní bojové roboty, a zahájit tak novou éru válčení. Čím déle bude válka trvat, tím je pravděpodobnější, že drony budou identifikovat, vybírat i útočit na cíl bez asistence člověka, domnívají se vojenští analytici, bojovníci a výzkumníci v oblasti umělé inteligence. Vize využití plně autonomních zbraní zároveň vyvolává pochyby, zda je technologie dostatečně spolehlivá, aby nezabíjela civilisty.
Použití plně autonomních dronů by podle agentury AP znamenalo stejně zásadní převrat ve vojenské technologii jako zavedení kulometu. Ukrajina už disponuje poloautonomními útočnými bezpilotními letouny a zbraněmi proti dronům vybavenými umělou inteligencí. Rusko rovněž tvrdí, že má k dispozici zbraně s umělou inteligencí, ačkoli tato tvrzení nejsou prokázána, upozornila AP.
Dosud neexistují potvrzené případy, kdy by nějaký stát nasadil do boje roboty, kteří by zabíjeli zcela samostatně. Podle odborníků však může být jen otázkou času, kdy to Rusko nebo Ukrajina (nebo obě země) udělá. „Tuto technologii vyvíjí mnoho států. Je zřejmé, že to není tak složité,“ řekl Zachary Kallenborn, analytik z americké Univerzity George Masona, který se zabývá inovacemi ve zbraních.
Logika války
Ukrajinský ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov se domnívá, že plně autonomní útočné drony jsou „logickým a nevyhnutelným dalším krokem“ ve vývoji zbraní. Ukrajina v tomto ohledu podle něj provádí výzkum i vývoj. „Velký potenciál pro to bude v příštích šesti měsících,“ řekl.
Podle ukrajinského podplukovníka Jaroslava Hončara ze skupiny Aerorozvidka, která se zabývá inovacemi v oblasti bojových dronů, lidští bojovníci nedokážou zpracovávat informace a rozhodovat se tak rychle jako stroje.
Ukrajinští vojenští představitelé sice v současné době zakazují používání plně autonomních smrtících zbraní, podle Hončara by se to ale mohlo změnit. „Zatím jsme tuto hranici nepřekročili – a říkám ,zatím‘, protože nevím, co se stane v budoucnu,“ prohlásil Hončar, jehož skupina mění levné komerční drony na zbraně.
Podle západních výrobců by Ukrajina mohla bez větších problémů plně osamostatnit své poloautonomní ozbrojené drony, aby lépe odolávaly rušení signálu na bojišti. Týká se to třeba amerických bezpilotních letounů Switchblade 600 a polských dronů Warmate, píše AP.
Rusko přiznává zbraň na principu umělé inteligence
Rusko by mohlo získat autonomní zbraně s umělou inteligencí z Íránu nebo odjinud. Drony Šáhed-136 sice již ochromily ukrajinské elektrárny a terorizují civilisty, ale nejsou moc chytré, upozorňuje AP. Írán ovšem tvrdí, že má ve svém vyvíjeném arzenálu další bezpilotní letouny, které jsou vybaveny umělou inteligencí.
Ruský prezident Vladimir Putin už v roce 2017 prohlásil, že kdo technologii umělé inteligence ovládne, bude vládnout světu, připomněla AP. Ruští představitelé podle ní tvrdí, že jejich dron Lancet může pracovat zcela autonomně. Hončar se domnívá, že pokud by Moskva autonomní útočné drony měla, už by je použila. Podobný názor zastává viceprezident společnosti WB Group, která vyrábí drony Warmate. „Nemyslím si, že by měli nějaké zábrany,“ uvedl Adam Bartosiewicz.
- ZALA Lancet je ruská vyčkávací munice – bezpilotní sebevražedný („kamikaze“) dron, vyvinutý ruskou společností ZALA Aero Group (součást koncernu Kalašnikov) pro ruské ozbrojené síly. Poprvé byl představen v červnu 2019 během vojenské výstavy ARMY-2019 v Moskvě.
- Podle hlavního konstruktéra společnosti Zala Aero Alexandra Zacharova může být Lancet použit také v roli tzv. „leteckého minování“, kdy se dron vrhá střemhlav rychlostí až 300 kilometrů v hodině a zasahuje nepřátelské bezpilotní letouny během letu.
Počet dronů vybavených umělou inteligencí podle AP neustále roste. Izrael je vyváží už roky. Mezi další příklady patří čínský ozbrojený bezpilotní vrtulník Blowfish-3. Rusko pracuje na podvodním dronu s umělou inteligencí a s jadernými hlavicemi Poseidon. A Nizozemci testují pozemního robota s kulometem ráže 50 mm.
Debata o regulaci
Bezpilotní letouny dokážou rozpoznat cíle, jako jsou obrněná vozidla. Panují však neshody ohledně toho, zda je technologie dostatečně spolehlivá, aby se zajistilo, že stroje nebudou chybovat a nezabijí nebojující lidi.
Snaha o ustanovení mezinárodních pravidel pro použití vojenských dronů byla dosud bezvýsledná. Devět let trvající neformální jednání v OSN přinesla jen malý pokrok, neboť hlavní mocnosti včetně Spojených států a Ruska se zákazům brání, upozorňuje AP. Politici ve Washingtonu tvrdí, že se zákazy nebudou souhlasit, protože soupeřům vyvíjejícím drony nelze věřit, že je budou používat eticky.
Pocitu nevyhnutelnosti v případě vývoje těchto zbraní podle agentury podlehli už aktivisté, kteří se snažili zakázat útočné bezpilotní letouny. Nyní se domnívají, že se musejí spokojit alespoň s omezením jejich použití.
Australský akademik Toby Walsh doufá v dosažení shody na některých omezeních – včetně zákazu systémů, které využívají rozpoznávání obličeje a další údaje k identifikaci nebo útoku na jednotlivce či skupiny lidí. Vědci mají také obavy z toho, aby se zbraně s umělou inteligencí nedostaly do rukou teroristů.
Mezitím se ukazuje, že znepokojena je i světová veřejnost. Průzkum společnosti Ipsos provedený pro organizaci Human Rights Watch v roce 2019 ukázal, že 61 procent dotázaných dospělých ve 26 zemích je proti používání smrtících autonomních zbraňových systémů.
